Herec Jan Hájek slaví osmačtyřicáté narozeniny ve zcela jiné formě než před několika lety. Charismatický muž s nezaměnitelným hlasem vzal pevně do rukou vlastní osud a nechal za sebou velmi náročné období. Dnes ho naplno zaměstnává práce v pražských divadlech i načítání úspěšných audioknih. Návrat k milované profesi a vyrovnanému životu ho ovšem stál obrovské úsilí.
Sídliště v Moravské Třebové
Dětství strávené na sídlišti silně formovalo Hájkovo vnímání mezilidských vztahů i budoucí herecký projev. Vyrůstal po boku své sestry dvojčete v typické panelákové bytovce plné mandloven a betonových schodišť.
Jeho matka rodinu přestěhovala do města z venkovské samoty Suchý Dvůr už ve svých sedmnácti letech. Toužila po bydlení s tekoucí teplou vodou a neváhala kvůli tomu opustit prostředí plné pastvin a hospodářských zvířat. Otec od rodiny odešel v době, kdy byly dětem pouhé dva roky. Podle vzpomínek dostal tehdy na vybranou mezi kapelou s hospodou a rodinným životem. Zvolil si hudbu a odešel.
K osudovému a zároveň zcela nečekanému setkání s otcem došlo až po dvaceti letech. V té době právě zkoušel náročnou roli Hamleta a náhoda je svedla dohromady. „My jsme spolu mluvili jen jednou a to dost dlouho, pak jsme si párkrát zavolali a on asi za rok zemřel,“ popsal pro Český rozhlas. Prožité emoce z rodinných vztahů pak často přenášel do svých dramatických rolí.
Nástup omamných látek a strmý pád
Úspěšná kariéra nabrala temný směr po jeho přestěhování za prací do Prahy před zhruba deseti lety. Vysoké pracovní nasazení a tlak na výkon začal řešit pomocí návykových látek a v jeho každodenním fungování převzal hlavní roli kokain. Velmi rychle se začal stranit svého okolí a odmítal opouštět svůj byt. Komunikace s ním se stala pro přátele i kolegy nesmírně složitou. „Dalo by se říct, že jsem se ničil všemi možnými prostředky,“ přiznal otevřeně.
Tělo vystavené neustálému stresu a stimulantům brzy přestalo normálně fungovat a nabuzení střídala úmorná nespavost. Tu tlumil obrovským množstvím léků na spaní. Roztočila se nezvladatelná spirála končící fyzickým kolapsem přímo na natáčení historické minisérie Božena. Následovala pracovní stopka ze strany České televize a úbytek dalších hereckých nabídek.
Exekuce a hledání cesty ven
Jeho dluhy se tehdy vyšplhaly k částce 1,7 milionu korun. Na seznamu věřitelů figurovaly zdravotní i sociální pojišťovny, finanční úřad a dvě soukromé osoby. Následovala série exekucí a snaha zachránit zbytky normálního života pomocí insolvence, kterou soud definitivně schválil v květnu loňského roku. Své závazky nyní poctivě splácí částkou kolem pětadvaceti tisíc korun měsíčně z honorářů za divadelní práci.
Z nejhoršího se dostal díky odborné pomoci a novému vztahu. Psychoterapie mu pomohla uvědomit si vlastní odpovědnost za napáchané škody a znovu začít stavět na stabilních základech. Místo bezduchého sledování sociálních sítí se ponořil do hluboké literatury. Úmyslně čte filozofická díla Alberta Camuse nebo Ericha Fromma. Snaží se jejich prostřednictvím lépe pochopit lidské sklony k sebedestrukci.
Život s chronickým onemocněním
Kromě napravování chyb z minulosti vyžaduje jeho každodenní pozornost také zdraví. Od dětství trpí epilepsií a žije pod neustálým lékařským dohledem. Dobře zná limity svého těla a přesně ví, jak se chovat pro minimalizaci rizika záchvatu. Samotný epileptický stav vnímá jako opuštění vlastního těla provázené obrovskou dávkou štěstí a pocitem nekonečna. Návraty do reality po probuzení ovšem provází svazující pocity viny a nutkání se svému okolí neustále omlouvat.
Dnes ho diváci mohou pravidelně vídat na prknech Činoherního klubu a Městských divadel pražských. Značnou část profesní energie směřuje také do nahrávacích studií. Věnuje se načítání audioknih, což vyžaduje hodiny soustředěné přípravy a čtení stovek stran textu.
