Habemus Papam neboli Máme papeže. Tímto oznámením je věřícím sděleno, že konkláve vybralo nového papeže. Konkláve k určení nástupce zesnulého papeže Františka začne 7. května. Samotný rituál je opředen mnoha tajemstvími, konspiracemi a interpretacemi. Boj o nového Otce ale začal už mnohem dříve – nad sklenicemi vína a talíři těstovin.
Oficiální i skryté
Období smutku a následně příprav na volbu nového pontifika začíná pro církev oficiálně po smrti papeže, tentokrát 21. dubna 2025. Dohody mezi kardinály a frakcemi ale začaly už mnohem dříve, před Františkovou hospitalizací. Jakmile se u Františka projevily silnější zdravotní komplikace, scházeli se ti, kteří mají vliv, v závětří nad talíři těstovin nebo sklenkou vína.
Kde se vlastně vzal papež?
Dle pramenů katolické církve byl papež nejdříve římským biskupem. Šlo o funkci, kterou jako první zastával přímo svatý Petr. Jeho autorita udělená přímo Kristem (funkci získal v roce 30) je pak předávána každému dalšímu papeži.
Samotný název je odvozen z řeckého „pappas“ neboli otec, kterýžto termín používali křesťané ze synovské úcty vůči otci. V těch dobách byl ovšem „otcem“ každý vážený církevní hodnostář. Výlučné oslovení „papež“ si římský biskup vymohl až v 6. století. Tím momentem vznikl jeho primát a představa papeže jako nejvyššího otce církve. Současně se status spojil s papežem v Římě, což město povýšilo nad všechna ostatní.
Zrození dnešního procesu
Do 11. století se do volby zapojovali jak klerici, tak i věřící. Z toho je zřejmé, že shoda panovala málokdy. Vznikaly tak falešné volby, antipapežové, falešné nároky a další problémy. Nic, co by instituci přinášelo stabilní provoz a společenský kredit.
Proto vydal Mikuláš II. v roce 1059 dekret, kde stanovil postup budoucí volby. V něm nastínil i roli kardinálů biskupů jako volitelů. On sám přitom zaujímal místo mezi dvěma antipapeži, jeho nástupnictví bylo tedy velmi sporné.
Dekret dále oslabil vliv římské šlechty i nižšího kléru. Další volby měly probíhat jen skrze kardinálské kolegium. To bylo formálně ustanoveno roku 1150. Oficiální zformování zahrnovalo vstupní podmínky, způsob hlasování, také postupnou adaptaci pravidel, která by se projevila jako nedostatečná.
Eduard Cupák: Nacisti mu popravili rodinu a kvůli lásce k mužům ho udal komunistům spolužák. Nakonec doplatil na cigarety
Dvě třetiny a růst kolegia
V roce 1179 bylo zavedeno pravidlo dvoutřetinové shody. Ve středověku bylo ještě maximum účastných kardinálů 30, počet postupně rostl na 120, což v roce 1975 stanovil Pavel VI. Současná věková hranice byla stanovena o pět let dříve. Do procesu zasahuje prakticky každý svatý otec. Dnes je kardinálů 222, ale jen 135 volitelů ze 71 zemí má hlasovací právo.
Rezignace a povinnost
Při smrti nebo rezignaci papeže se musí volby účastnit všichni členové kolegia kardinálů. Jedinými důvody pro vynechání jsou zdravotní problémy nebo překročení povoleného věku osmdesáti. Rezignace papeže je ale výjimečná. Než odstoupil Benedikt XVI., nastala poslední v roce 1415.
Volí sami kandidáti
Všichni účastní kardinálové jsou voliteli dalšího papeže a současně kandidáti. Jen hrstka má však reálnou šanci (tzv. ipreferiti). Ve Vatikánu lze vysledovat čtyři frakce. Vatikánští úředníci chtějí zachovat staré pořádky, tradicionalisté milují tradiční formy, neokonzervativci kladou důraz na církevní morálku a reformátoři nejsou proti změnám a novinkám.
Pověstný bílý kouř
Tradičním signálem průběhu volby je černý nebo bílý kouř. Černý znamená neúspěch, bílý provedenou volbu. Počátek této praxe není přesně znám, bílý kouř však začal až na přelomu 19. a 20. století. Pro oba signály jsou použity směsi chemických látek. V roce 2013 se černý kouř objevil čtyřikrát, než se objevil ten bílý.
Několik hodin předtím se ještě na vrcholu komína usadil bílý racek. Byl brán jako nadějné znamení blížícího se rozhodnutí.
Sousedi prince Harryho a Meghan Markle popsali, jak se pár chová mimo kamery a objektivy. Jsou pro místní zklamáním
Zdroje: NationalGeographic, iDnes, Wikipedia, CeskaTelevize
