Nejvyšší, největší, nejdelší, nejmenší… Zkrátka všechno nej. Takové rekordy a extrémy shromažďuje od 27. srpna roku 1955 Guinnessova kniha rekordů. Kdo byl ale ten Guinness, jehož jméno nese. Během padesáti let každoroční publikace se kniha dočkala více jak 100 milionů výtisků.
Spor o kulíka zlatého
Vše se zrodilo v hlavě Sira Hugha Beavera, ředitele pivovaru Guinness. Ten chtěl mezi patrony podniku vyřešit jednoduchou otázku. Na počátku 50. let 20. století se Beaver zapojil do sporu na střelecké slavnosti. Hosté a účastníci se totiž nedokázali shodnout, zda je kulík zlatý nejrychlejším lovným ptákem Evropy.
Odpověď neposkytla ani žádná tehdejší odborná publikace. Jeho zaměstnanec, atlet Chris Chataway, mu doporučil sportovní novináře Norrise a Rosse McWhirterovy. V listopadu 1954 pak společně založili společnost Guinness Superlatives Ltd. O rok později vyšel útlý svazek mající 198 stránek a přinášející čtenářům prvních 4 000 rekordů.
Svazek byl rozdělen do kapitol typu „Vesmír“, „Člověk“, „Příroda“ a další. První edice se stala v Anglii naprostým trhákem už v prvních měsících po vydání. Novináři byli také ocenění pro svou pečlivost v ověřování údajů. Často cestovali osobně do vzdálených koutů světa, aby osobně viděli pokusy o stanovení i překonávání rekordů.
Podoba se rozšiřuje, rekordy přetrvávají
Z původní publikace je dnes celá platforma s vlastním kanálem, webem i e-shopem. Knižní verze ovšem zůstává a krom základního svazku existují i různé odnože jako třeba herní rekordy. Díky trvající kombinaci obrovského záběru a pečlivé přesností si drží místo etalonu světových nej v mnoha kategoriích.
Začalo to sportem, ale svazek pokrývá vědu, techniku, technologie, přírodu, umění i zábavu včetně neuvěřitelně bizarních informací typu největší ledvina, kterou kdy zachytili lékaři.
Vytvořte si vlastní rekord
S vědomím toho, že mohou být zapsáni v tak prestižním svazku a získat celosvětové uznání, se začali lidé z celého světa snažit o nejrůznější výzvy či překonávání dosavadních rekordů. Od zcela klasických výkonů jako nejrychlejšího běhu nebo plavby přes obskurnější pojídání hamburgerů se pak někteří dostávají i k neopakovaným rekordům.
Tedy případům, kdy si uchazeč o rekord vymyslí vlastní a zcela jedinečnou dovednost, kdy je rekordem prakticky jakýkoli výsledek. Nikdo po něm už navíc výkon neopakuje, takže zůstává držitelem plakety. Někdy jde v takových případech o různé bizarní pokusy, které si kdokoli další odpustí.
Organizace ovšem v takových aktivitách čtenáře povzbuzuje. Na takovém základě vznikl například rekord v největším synchronizovaném jódlování. Došlo k tomu v Německu v roce 2002 a bylo to 937 lidí najednou. Případně nejvyšší počet lžic, které kdo balancoval na vlastní tváři – 13 v roce 2004. V roce 2022 obsahovala databáze rekordů už na 60 000 lidských počinů.
Zdroje: GuinnessWorldRecords, Britannica, HistoryToday
