Jeho komedie někteří naprosto milují, jiní nedokáží vystát ani 5 minut. Ať tak nebo tak, podařilo se účetnímu Fantozzimu v podání Paola Villaggia vytvořit kult. O tom svědčí skutečnost, že se potrhlý úředník a věčný smolař vyskytl v 9 snímcích. Jak vlastně vznikl a jaké byly osudy jeho představitele?
Od univerzity po kabaret
Paolo byl jedním z dvojčat a dětství i mládí strávil ve svém rodném městě pod matčinou přísnou výchovou. Následující studia na Janovské univerzitě opustil a ve Velké Británii začal pracovat v rozhlasové stanici BBC.
Po pěti letech nastoupil u plavební společnosti jako navigátor a čtyři roky putování po vodách ukončil návratem do rodného Janova. Nejdříve zkoušel zpěv a po pěti letech monotónní práce úředníka (aha, tak odsud to pramení) se rozhodl pro dráhu kabaretní komiky.
Satira a groteska
Jeho výstupy zaujaly poměrně vlivného divadelníka Maurizia Constanzu, který mu nabídl prestižní smlouvu v římském kabaretu 78. Villaggio pronikl záhy i do televize, kde najel na osvědčené figurky, tedy neschopného profesora Kranze a bojácného účetního Fantozziho.
Tuto prestiž pak už jen přenesl na filmové plátno, kde se stal kultovním malým tlustým a nemotorným smolařem. K sérii komedií o panu účetním (Pan účetní se nevzdává, Maléry pana účetního), napsal i námět a scénář.
Snaha o něco víc
Villaggio byl po celou svou kariéru obsazován do průměrných burleskních komedií, teprve v posledních letech herectví se snažil sáhnout trochu výš. Takovou roli mu svěřil Felini ve svém posledním filmu Hlas luny, alegorické komedii o mladém náměsíčném.
Jemnější tóny humoru úspěšně vystihl i komedii Doufejme, že to dokážu s sociálně-kritickým podtónem. Na festivalu v Benátkách pak získal Zvláštního Zlatého lva za přínos italské kinematografii.
Jane Seymour v 74 letech jako bohyně: Na červeném koberci vypadala Dr. Quinnová lépe než mnohé třicítky
Obtížně uchopitelná atraktivita
Češi mají Hoštice, Italové zase Fantoziiho. U druhého případu je trochu obtížné definovat, co vlastně lidi přitahuje. Jedni ho každopádně nenávidí, druzí humoru Paola Villaggia naprosto propadli. Jsou to archetypy příšerné rodiny s hnusnou dcerou (hraje ji muž), kterou si otec plete s opicí?
Škála postaviček, která trpí v zaměstnání a musí dělat nenaplňující úmornou práci? Šílenství korporátu, který pochopí asi každý firemní zaměstnanec? Povrch je hrozně vtipný, uvnitř je ale zoufalost nad celým životem. To dělá Fantozziho komedie celkem nadčasové, protože si tak zkrátka něco najde každý.
Esence nicoty
Villaggio sám nazval pana účetního „knitesencí nicoty a prototypem ubožáka“. Prostě kamkoli vkročil, čekala na něj smůla. Vlastně by se sem dal připojit i Atkinsonův Mr. Bean, který má ještě výhodu naprosté jazykové univerzality.
Paolo sám se dušoval, že všechno, co zahrál, se reálně stalo, jen s „trochou“ poupravení. Jeho manželka ovšem postavu účetního nenáviděla a měla za to, že jejímu choti zničila život. Skonal v roce 2017 ve věku 84 let a tehdejší vydání italské La Republicy obsahovalo prohlášení: „Takových velikánů se najde jen málo, celá Itálie pláče.“
Film Zrození pana účetního mohou diváci sledovat na TV Seznam, a to v pátek večer, či v neděli odpoledne.
Karlos „Terminátor“ Vémola končí kariéru: Bez prášků od bolesti ráno nevstane. Udělal bych to znovu, říká
Zdroje: CSFD, iDnes, SeznamMedium
