Je to už bezmála půl století, co se na televizních obrazovkách poprvé objevila kštice Tomáše Holého. Psal se Štědrý večer roku 1977 a Československo zažilo fenomén, který do té doby neměl obdoby. Snímek Jak vytrhnout velrybě stoličku sledovalo neuvěřitelných 87 procent domácností s televizorem. Dnes si tuto rodinnou stříbrnou klasiku připomínáme znovu. Málokdo ale tuší, že za roztomilým úsměvem malého Vaška se skrývala tvrdá dřina, nemoci a drsné režisérské triky, které by v dnešní hyperkorektní době možná neprošly.
Zapomenutá čepice
Cesta k jedné z nejslavnějších dětských rolí přitom visela na vlásku. Na konkurz do Národního domu na Smíchově dorazilo přes sto šedesát dětí. Malý Tomáš byl v té době drobný, nevýrazný a s nikým se nebavil. Režisérka Marie Poledňáková ho v prvním kole vyřadila. „Tak malé dítě nemůže vydržet natáčení,“ prohlásila nekompromisně. Osud ale zasáhl v podobě zapomenutého kulicha.
Když se Tomáš vrátil do místnosti pro svou čepici, neřekl ani slovo. Jen posunky naznačoval, co hledá, a culil se při tom tak odzbrojujícím způsobem, že to režisérku zlomilo. „Vemte toho prcka zítra na kamerové zkoušky,“ houkla na asistentku. Definitivní razítko na jeho obsazení pak dal František Němec. Když se ho ptali, koho by si přál za syna, ukázal na Tomáše se slovy: „Kdybych měl některému klukovi věřit, že dělal řízky pro školníka, tak je to tenhle.“
Slzy vykoupené lží
Jedna z nejpůsobivějších scén filmu, kdy Vašek sedí na posteli s ovázanou hlavou a pláče kvůli tátovi, který se na něj nepřišel podívat, nebyla jen ukázkou hereckého talentu. Byla to reakce na cílenou psychologickou manipulaci. Poledňáková potřebovala opravdové emoce, a tak si vzala malého herce stranou.
„Povím ti tajemství, chceš?“ zeptala se ho. Když Tomáš přikývl, pokračovala s chladnokrevnou lží: „Ukázalo se, že tvůj tatínek, ten František Němec, je podrazák, nechce se na tebe přijít ani podívat.“ Tomáše to zasáhlo na nejcitlivějším místě. Františka Němce si během natáčení oblíbil a bral ho jako parťáka. Reakce byla okamžitá a autentická. „Kdyby tě měl rád, mami, tak by přišel aspoň na sobotu. Nebo na moje narozeniny…“ vzlykal před kamerou. Divák vidí dojatého chlapce, štáb ale viděl dítě, které se ve skutečnosti nezlobilo na filmového otce, ale na zrádného kamaráda.
Geniální improvizace
Ne všechno ale bylo dílem režijního vedení. Scéna, ve které Vašek obaluje řízky pro školníka, vznikla prakticky náhodou. Režisérka chtěla vyzkoušet Tomášovu hereckou inteligenci a záměrně mu nedala žádné pokyny, jak má maso obalovat. Jen mu řekla, ať poslouchá rádio. Zvukař pustil ukázku o horolezcích a Tomáš začal zcela přirozeně patlat strouhanku na maso, zatímco hltal každé slovo z přijímače. Scéna se natočila na první pokus.
Méně úsměvné už byly podmínky na horách. Během natáčení v Krkonoších Tomáš onemocněl. Měl vysoké horečky a hrozilo, že se natáčení zastaví, což by v té době znamenalo finanční katastrofu. Štáb se uchýlil k lidovému léčitelství. Místní „babka kořenářka“ naordinovala zábaly z tvarohu a bylinkové čaje. Tomášův stav se zázračně zlepšil natolik, že mohl pod dohledem lékařky pokračovat.
Hlasový podvod
Zatímco Tomáš byl na plátně autentický, jeho filmový kolega Vlastimil Harapes takové štěstí neměl. Představitel baletního mistra Jindřicha totiž ve filmu nemluví svým hlasem. Režisérka se rozhodla ho předabovat hercem Jiřím Klemem, údajně kvůli Harapesově horší výslovnosti a potřebě charismatičtějšího hlasu.
Pikantní na tom je, že Harapes o tom neměl tušení. Dozvěděl se to až zpětně, což vedlo k ochlazení vztahů. Dabér Jiří Klem se sice ptal, zda o tom Harapes ví, ale produkce ho ujistila, že ano. Byla to lež.
Ledová sprcha a lyžařský podvod
Diváci u obrazovek se často baví scénou, kde se malý Vašek otužuje pod venkovní pumpou. Realita tohoto záběru však měla k zábavě daleko. Filmaři chtěli být k dětskému herci ohleduplní, a tak rekvizitáři do studny původně nalili teplou vodu. Fyzika ale neúprosně zasáhla.
V mrazivém vzduchu začala z Tomáše stoupat pára, což na kameře vypadalo nepřirozeně. Záběr se musel zastavit a opakovat. Napodruhé už štáb neměl na vybranou. Aby scéna působila věrohodně, musel osmiletý kluk vlézt pod skutečně ledovou vodu.
Méně autentické už byly lyžařské výkony. Tomáš Holý sice uměl skvěle hrát, ale na lyžích si příliš jistý nebyl. Režisérka proto v náročnějších sjezdových pasážích využila dubléra. Pozorný divák si v některých střizích může všimnout, že postava na svahu mění proporce. V jednu chvíli se řítí dolů zkušený lyžař, v dalším záběru už v detailu vidíme opět malého Tomáše. Podobný trik musela produkce použít i u Jany Preissové, kterou na divadelních prknech zastupovala profesionální baletka.
Pes z popelnice a tlustá teta
Svou roli v úspěchu filmu sehrál i pes Arnošt, který nebyl žádným cvičeným filmovým profesionálem. Jeho osud byl přitom původně mnohem smutnější. Sousedka Marie Poledňákové ho našla jako štěně vyhozeného v popelnici a zachránila mu život. Režisérka si ho vypůjčila právě pro jeho přirozenost a „voříškovský“ vzhled, který dokonale zapadal do koloritu horské chaty.
Paradoxem zůstává, že zatímco pes prošel castingem hladce, o Tomášovi pochyboval ten nejdůležitější kritik, syn režisérky Petr. Právě on byl přitom předlohou pro postavu Vaška a celou zápletku o hledání tatínka inspiroval svými vlastními přáními. Když mu ale matka ukázala fotografie z kamerových zkoušek, nadšení neprojevil. Na adresu budoucí hvězdy tehdy utrousil poznámku, která se v rodině stala legendární: „Ten nevypadá jako správný kluk, ale jako tlustá teta.“
Film Jak vytrhnout velrybě stoličku vysílá ČT1 dnes, 25. 12. 2025, v 17:30.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
