Jak se za komunistů jezdilo na čundr: Usárna na záda, kytara do ruky a hurá do lesů za svobodou

Tramping, čundrování, pojmenujte to, jak chcete, princip je stejný. Svoboda, přátelé, příroda, romantika, dobrodružství i amatérská hudba na kytaru nebo jiný hudební nástroj. Pro někoho jen občasná aktivita, pro velkou skupinu lidí kulturní proud i styl života. Jakými proměnami u nás tento fenomén procházel a jak fungoval za minulého režimu?

REKLAMA

Doba poválečná

V Československu začal tramping po první světové válce a do přírody vyráželi hlavně studenti, učni či dělníci. Dle Rozhlasu Plus šlo obecně o lidi, kteří hledali „za málo peněz hodně muziky“, neboli levně hodně prožitků a dobrodružství. Poválečné období jim přálo, protože začal mohutný armádní výprodej nepotřebného vybavení pro táboření.

Doma a pod stan

Od pamětníků možná zaslechnete historky z Maďarska či Bulharska. Velká skupina Čechů ale zůstávala i během dovolené doma, případně se vydali na domácí místa jen pod stan. Vedly Slapy, Máchovo jezero a Vranovská přehrada. V kempech i kolem se tu dle webu Kudy z Nudy setkával kolikrát doslova celý národ.

Únik ze společnosti

Skutečný tramping, tedy výlety mimo klasické trasy do osad v lesích se v ideologicky kontrolované společnosti staly útočištěm pro kohokoli, kdo hledal únik. Režim se ho přirozeně snažil potlačit a omezovat. Skutečné trampování a čundrování se tak stalo subkulturou, která tím ale současně získala mnohem větší punc dobrodružství. Což je jednou z jeho point.

Stále pod dozorem

Ne vždy se to soudruhům dařilo, hlavně v pohraničních oblastech ale probíhaly kontroly prakticky všech jakkoli samostatnějších turistických aktivit. Jednotlivec mimo kolektiv byl zkrátka vždycky podezřelý. Protože byly ale cesty do zahraničí drasticky omezené, stal se právě tramping jednou z možností, jak strávit nějaký čas ve volné přírodě.

Praktiky režimu nabraly ale i tvrdší rozměr jako nádražní kontroly StB, bourání brdských osad, zákazy skautské činnosti a další opatření. Svobodomyslné spontánní občanské hnutí bylo zkrátka trnem v oku totalitám obecně. Skauty či trampy proto neměl rád ani nacismus, ani komunismus.

Předávání hodnot

Za zmínku stojí vzpomínka Jindry Hojera z cyklu Příběhy slavných věnovaného Jaroslavu Foglarovi. „Skauting a trampové učili, co je to svoboda, co je to vlast, co je to čest, odvaha a přátelství,“ čímž narážel na většinu toho, co totalitám nevyhovuje. Právě z řad trampů i skautů se totiž rekrutovala řada aktivních odbojářů.

Kulturní odraz a současnost

Český tramping se po celou dobu své existence odrážel v kultuře, zejména hudbě. Nejen během první republiky tak platilo jeho silné místo v oblasti populární hudby. Po druhé světové válce proto došlo k rozmachu folku, country a obecně písničkářství. Řada jich zlidověla a stala se součástí jak obecného povědomí, tak i zpěvníků, a tedy školní výuky.

Zdroje: autor, PlusRozhlas, CSFD, Deník

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Jonáš Jenšovský
Jonáš Jenšovský
Zajímá mě prakticky všechno od starověkých pyramid po obrazy z hlubin vesmíru. Občas bokem napíšu nějakou fantasy nebo vytvořím fiktivní svět.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA