Na obrazovce to vypadá jako dokonalá letní pohoda plná slunce a smíchu. Ve skutečnosti bylo natáčení filmu Jak dostat tatínka do polepšovny plné bolesti, strachu a drsných podrazů na dětskou hvězdu. A co víc, František Němec při vzniku této kultovní komedie málem přišel o život a malý Tomáš Holý skončil v šoku.
Bezpečnost práce na skále
Režisérka Marie Poledňáková si pro pokračování úspěšné Velryby vybrala atraktivní prostředí pískovcových skal. To se však ukázalo jako zrádná volba. Během natáčení jedné z klíčových scén, kdy filmový tatínek Luboš jistí Vaška, došlo k nehodě, která nebyla ve scénáři. František Němec stál na skále a instruoval Tomáše Holého, aby mu povolil lano. Vtom se mu pod nohou utrhl kus pískovce.
Herec se zřítil z výšky sedmi metrů. Jeho pád naštěstí zbrzdilo jisticí lano, které držel profesionální horolezec, přesto byl dopad tvrdý. Němec dopadl na kámen, roztrhl si kalhoty a utrpěl vážný výron kotníku. Následoval převoz sanitkou do nemocnice, kde strávil tři dny s nohou na kladce. Když ho odváželi, filmový děda Josef Karlík se starostlivě zeptal, zda by mu neměli poslat nějaké buchty. Malý Tomáš Holý tehdy pohotově a s humorem sobě vlastním reagoval otázkou: „A kterou, tu blonďatou, nebo tu brunetu?“.
Zranění Františka Němce zkomplikovalo další natáčení. Režisérka musela upravit plán tak, aby zvládl své obrazy i s bolestivým zraněním. Pokud se budete dívat pozorně, v některých scénách, například když si Luboš chladí hlavu v kbelíku nebo dobíhá ujíždějící Annu, je na herci patrné, že se sotva drží na nohou.
Matka na roztrhání
Ani pro Janu Preissovou nebylo natáčení procházkou růžovým sadem. Původně roli zvažovala odmítnout, protože byla těhotná. Když jí režisérka volala s nabídkou a termínem natáčení v červnu, herečka ji zastavila s tím, že termín porodu má právě začátkem června. Celý štáb musel čekat, až herečce skončí šestinedělí. Na plac dorazila v polovině července i s malým synem a manželem Viktorem Preissem, který se o miminko během natáčení staral.
Hned po příjezdu na ni čekalo nepříjemné překvapení. Režisérka Poledňáková dostala těžkou angínu s horečkami ke čtyřicítce, ale nemohla si dovolit natáčení přerušit. Ploužila se po place a její stav se podepsal i na náladě štábu. Citlivý Tomáš Holý situaci těžce nesl a záběry natočené v těchto dnech se musely později přetáčet, protože v nich chyběla ona pověstná jiskra a energie.
Ledová pomsta
Jedna z nejslavnějších scén, kdy děda otužuje Vaška pod pumpou, vznikla za okolností, které Tomáš Holý nečekal. Protože se blížil konec srpna a bylo chladno, rekvizitáři do sudu s vodou nalili teplou vodu. Tomášovi se to líbilo, a jakmile na něj dopadla voda, začala z něj stoupat pára. Štáb se bavil, ale záběr byl nepoužitelný.
Muselo se točit znovu. V tom zmatku a spěchu však nikdo Tomášovi neřekl, že tentokrát vyměnili teplou vodu za ledovou přímo ze studny. Když na něj děda začal pumpovat, Tomáš zažil skutečný šok. Jeho reakce ve filmu, kdy ztuhne a následně propukne v hysterický smích, je naprosto autentická. Nešlo o hraní, ale o čistou reakci překvapeného dítěte, kterému právě došlo, že filmování není vždy jen zábava.
Patent na slova
Marie Poledňáková měla při práci s dětskými herci jasnou a nekompromisní metodu. Nikdy jim neprozrazovala celý příběh a zásadně jim nedávala číst scénář. Byla přesvědčená, že by se naučené věty proměnily v křečovité recitování. Místo toho jim situaci vysvětlila až těsně před ostrou klapkou. Tím dosáhla oné neopakovatelné spontánnosti. Tomáš Holý měl navíc dovoleno do dialogů zasahovat a upravovat si je podle své dětské logiky.
Díky této volnosti vznikla i jedna z nejlidovějších hlášek celého filmu. Slovo „zašprclo“, které Vašek použije při horolezeckém výstupu na pískovcovou věž, ve scénáři původně vůbec nebylo. Tomáš ho použil zcela mimoděk během pauzy při běžném rozhovoru s režisérkou. Marii Poledňákovou tento výraz tak zaujal, že ho okamžitě vepsala do scény. Malý herec tak nevědomky obohatil češtinu o výraz, který zlidověl.
Konec, který nikdo neviděl
Málokterý divák tuší, že příběh Vaška, Anny a Luboše neměl skončit u rybníka. Režisérka měla v hlavě připravený třetí díl s názvem Jak Anděla viděla anděla. Děj se měl odehrávat o několik let později. Luboš s Annou by vychovávali desetiletou dceru Andělu a z Vaška by byl student námořní akademie v polském Gdaňsku. Scénář sliboval další rodinné peripetie a humor postavený na generačním střetu.
Plány však ztroskotaly na tom nejpodstatnějším. Tomáš Holý se v té době rozhodl definitivně ukončit hereckou kariéru a chtěl se věnovat studiu práv. Bez jeho účasti odmítla Poledňáková projekt realizovat. Filmová rodina se tak na plátně už nikdy nesešla. Příběh nakonec vyšel pouze v knižní podobě v roce 1995, ale kouzlo filmového obrazu mu už nikdo nevdechl.
Film Jak dostat tatínka do polepšovny měl premiéru na Štědrý den roku 1978 a sledovalo ho neuvěřitelných 89 procent domácností. I letos, 26. prosince v 17:20 na ČT1, si statisíce diváků připomenou, že i za těmi nejúsměvnějšími scénami se často skrývá tvrdá dřina a bolest.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
