Konec života na Zemi, konec světa, apokalypsa. Vděčný námět filmů, knih, seriálů nebo počítačových her. Jaké události by ho však mohly reálně způsobit? A skutečně by pak už nebyl možný návrat k normálu, jak ho známe dnes, nebo projde svět jen jakousi transformací?
Biblická nejasnost formy
Biblické evangelium svatého Jana je synonymem apokalypsy. Poslední kniha nového zákona popisuje druhý příchod Krista a poslední soud. V originále bylo evangelium napsáno řecky a jde asi o nejkontroverznější knihu Bible vůbec. Výklady se totiž různí už po staletí a forma „konce“ je stále nejasná.
Apokalypsa v této verzi tak hrála velkou roli při jakýchkoli dějinných krizích, zvratech a přelomech, hlavně v pozdním středověku. Jednou z ústředních myšlenek je cesta světa k vlastnímu cíli. Velmi zjednodušeně by se tak dalo říct, že ti, kteří projdou posledním soudem, dojdou království nebeského. Ostatní zůstanou na Zemi, která však skončí.
Životní cyklus Slunce
Naše nejbližší hvězda je stará cca 4,5 miliardy let a zbývá jí vodík na dalších 5 miliard. Ten je palivem procesů v jeho nitru. Nicméně jakmile převede všechen vodík na helium, změní se ze žlutého trpaslíka na rudého obra. Zvětší se tak pravděpodobně i za naši oběžnou dráhu a spálí nás tak na prach.
„Na kamenném chladném loži,
dokud Slunce nedohoří.“J. R. R. Tolkien, Společenstvo prstenu
Potká nás osud dinosaurů
Se Zemí se může setkat asteroid nebo kometa. Události tohoto typu se objevují zhruba jednou za 300 let a úroveň destrukce je různá. Nutno podotknout, že na nás z vesmíru něco dopadá neustále, ale většinou jde doslova o „kamínky“.
Papírové „pleny“ a igelitové pytlíky: Jak se přebalovalo za socialismu? Dnešní maminky by nevěřily
V roce 1908 dopadl na Sibiřskou Tungusku asteroid o velikosti 60 metrů a zničil zalesněnou oblast o rozloze 2 150 kilometrů čtverečných. Ačkoli umíme velmi dobře předvídat události tohoto typu, nemáme dosud způsob, jak se skutečně velkým střetům ubránit.
Oortův oblak a Gilese 710
Asi za 1,4 milionu let bude naší soustavou procházet malá hvězda jménem Gilese 710. Její rychlost bude 50 400 kilometrů v hodině a mine nás ve vzdálenosti 40 000 astronomických jednotek (jednotka délky rovná vzdálenosti Země od Slunce).
Její vlastní průchod by neměl být rizikem. Narazí ovšem do Oortova oblaku, který tvoří vnější vrstvu Sluneční soustavy. Následkem bude vystřelení milionů asteroidů a dalších těles skrze Sluneční soustavu. I my tak budeme čelit masivnímu vesmírnému ostřelování.
Krom toho Barnardova hvězda se kolem nás prosmýkne „už“ za 10 000 let.
Hypernova
Jde o kolaps provázející smrt extrémně velké hvězdy, asi 40krát větší než Slunce. Pokud by k tomu došlo ve vzdálenosti do 3 000 světelných let od Země, stačí to pohodlně na zabití všeho živého včetně bakterií. Celý svět by tak byl zaplaven radiací v hodnotě milionu rentgenů.
Nejbližší objekt schopný takové smrti je od nás vzdálen 7 500 světelných let. I tak je ale dost blízko na to, aby nám trochu „zatopil“, minimálně poškozením satelitů na severní polokouli.
Standa Pilný z Ulice přitvrdil: Hanuškové dá jasně najevo, co si o ní myslí
Zdroje: Nature, University of texas, Wikipedia, Astronomy
