Černobyl, a za poslední roky také japonská Fukušima, jsou dvě nejznámější a nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. Respektive jaderné havárie, protože se týkaly jaderných reaktorů. I na našem území se však v roce 1977 odehrálo něco, co mohlo být naším vlastním „Černobylem“. Konkrétně šlo o slovenskou elektrárnu Jaslovské Bohunice.
První svého druhu
Elektrárna v Jaslovských Bohunicích kousek od Trnavy byla první zařízení svého druhu v tehdejším Československu. Reakce v prvním reaktoru se rozběhla v říjnu 1972, energii však do sítě dodával pouhých pět let. Po únorové havárii v roce 1977 byl odstaven a mementem incidentu je tak jen budova vedle čtyř novějších bloků.
Technické kiksy
Jak vyšlo najevo při pozdějším zkoumání, problém Bohunic vzešel ze zvláštního a ve výsledku velmi rizikového technického řešení. Reaktor, který v polích u Trnavy vznikal již od 50. let, měl využívat neobohacený uran z našich dolů. Na zařízení spolupracovali českoslovenští experti spolu s těmi ze SSSR.
Ani jeden tým však neměl s podobnou věcí přílišné zkušenosti, což, ruku na srdce, byla tak nějak sovětská deviza. Velkou výhodou se přitom zdála možnost doplnit palivo přímo za chodu. Záměr však vedl hned ke dvěma vážným haváriím, reaktoru se tehdy říkalo jen A-1. Během té první v lednu 1976 zahynuli dokonce dva operátoři.
Zámek kazety a východu
Špatně namontovaná zátka tehdy znemožnila uzavření kazety s novým palivem. Reaktor byl tehdy chlazen oxidem uhličitým. Pod jeho tlakem vyletěla celá část do výšky, což pustilo do haly radioaktivní a současně jedovatý plyn. Dvojice techniků měla sice šanci utéct, nedostali se ale přes zamčený únikový východ. Vedení podniku ho totiž dalo uzavřít kvůli častým krádežím v areálu.
Tutlání stranou
Bez nasazení životů posádky by věci dopadly mnohem hůře, komunistický režim ale před veřejností všechno důsledně tajil. Populace se tak nedověděla ani o mnohem horší havárii, která přišla jen o rok později. Stejně jako prvnímu neštěstí se všemu dalo předejít, byla potřeba jen větší pečlivost.
Osudný sáček
Na jednom z palivových článků, které už byly připraveny k zasunutí do reaktoru, došlo k protržení běžného sáčku s gelem pohlcujícím vlhkost. Personál ale ve spěchu neposbíral všechny kousky hmoty. Po závozu paliva tak gel ucpal chladící kanály.
Co v Egyptě rozhodně nedělejte: Pozor na polibky, dlouhá objetí a neodcházejte bez spropitného
Palivový soubor se začal přehřívat, došlo i k roztavení části samotné konstrukce. Radioaktivita se pak dostala do primárního i části sekundárního okruhu. Na sedmibodové stupnici závažnosti havárií byl tento incident stanoven na čtyřku. Ačkoli nedošlo ke zraněním ani úmrtím, pro reaktor to znamenalo definitivní konec činnosti.
Vstup do EU
Zbývající bohunické bloky se také staly citlivým tématem při jednání Slovenska o vstupu do EU. Bratislava tak nakonec dva starší odstavila ještě před koncem životnosti. Neznamenalo to však úplné opuštění oblasti. Dva zbývající budou podle plánu dodávat energii až do roku 2044-2045.
.jpg){kind=link}