Letos v dubnu by Iveta Bartošová oslavila šedesátiny, její životní dráha však skončila předčasně a za tragických okolností. Kariéru lemovanou Zlatými slavíky a vyprodanými sály postupně zastínily psychické problémy, závislosti a bouřlivé vztahy, které plnily stránky bulváru. Připomeňme si osud ženy, která v showbyznysu dosáhla na vrchol, ale v soukromí prohrála boj s vlastními démony.
Osudová láska s pachutí železa
Když se v osmdesátých letech objevila na scéně, působila jako zjevení z jiné planety. Něžná, plachá a neuvěřitelně talentovaná dívka z Beskyd si okamžitě podmanila publikum. V té době jí do cesty vstoupil Petr Sepéši. Tvořili pár snů. Lidé je milovali a jejich hit Knoflíky lásky zněl z každého rádia. Vypadalo to na pohádku se šťastným koncem, jenže osud měl jiné plány.
Sepéši v roce 1985 tragicky zahynul na železničním přejezdu ve Františkových Lázních. Pro mladou zpěvačku to byla rána, ze které se možná nikdy úplně nevzpamatovala. Paradoxem zůstává, že právě koleje se staly osudným místem pro oba partnery, ačkoliv je dělilo mnoho let. Bartošová se po jeho smrti na čas stáhla do sebe, ale bolest ji nakonec přetavila v ještě silnější umělecký projev.
Zlatá klec v Jevanech
Nejúspěšnější léta své kariéry spojila s Ladislavem Štaidlem. Hudební boss jí poskytl zázemí v Jevanech, hity a vytouženého syna Artura. Žila v luxusu, sbírala Slavíky a na první pohled jí nic nechybělo. Pod povrchem však bublala nespokojenost. Bartošová se vedle dominantního partnera cítila nesvobodná. Toužila po lásce a uznání, ale narážela na pragmatismus svého muže.
Ona sama často mluvila o tom, že se cítila jako loutka. Štaidl měl o jejím životě jasno a neváhal se o své názory podělit ani veřejně. Jeho slova o její inteligenci jsou dodnes citována. „Když nastaly ty problémy a musela chodit na psychiatrické vyšetření. Tak oni jí dva nezávislí psychiatři naměřili IQ 132. Ona mohla ve vteřině do Mensy. A tady vidíš, jak je to, posluchači mi to prominou, na ho*no to vysoké IQ, když nemáš talent pro život“ řekl hudebník v pořadu Hvězdy vinylu, který na Českém rozhlase Dvojka moderoval František Ringo Čech.
Toto prohlášení přesně ilustruje propast mezi tím, jak ji vnímal on, a jak se cítila ona. Zpěvačka nakonec ze vztahu utekla, čímž odstartovala sérii životních kotrmelců. Opustila bezpečný přístav a vydala se na rozbouřené moře, kde bohužel neuměla kormidlovat. Hledala někoho, kdo by ji miloval bez podmínek, ale narážela spíše na muže, kteří se chtěli hřát v jejím stínu.
Kulantně řečeno, její výběr partnerů po Štaidlovi nebyl zrovna šťastný. Každý další vztah byl prezentován jako ten pravý, ale končil fiaskem. Ať už šlo o manžela Jiřího Pomejeho, nebo veterináře Romana Hankeho, scénář byl podobný. Velká láska, mediální smršť a následný pád. S každým rozchodem přicházela o další kus sebevědomí a útěchu hledala tam, kde ji najít nemohla. V lécích a alkoholu.
Podivní ochránci a cesta na dno
Závěr jejího života připomínal špatně napsanou tragikomedii. Na scéně se objevili muži jako Zdeněk Macura nebo Josef Rychtář. Fanoušci jen nevěřícně sledovali podivné výlety do Itálie, zmatená prohlášení a fotky, na kterých Bartošová vypadala zcela nepřítomně. Bylo zřejmé, že potřebuje odbornou pomoc, nikoliv mediální pozornost.
Veřejnost tehdy rozdělila na dva tábory. Jedni ji litovali, druzí se jí vysmívali. Zpěvačka se snažila o comebacky, ale její zdravotní stav jí to neumožňoval. Vystoupení se často rušila nebo končila rozpačitě. Sama Bartošová ztrácela kontakt s realitou a stávala se vězněm ve vlastním domě v Uhříněvsi.
Vše skončilo 29. dubna 2014. Iveta Bartošová se rozhodla ukončit své trápení skokem pod vlak v Uhříněvsi. Zpráva o její smrti zasáhla celou republiku. Popová princezna, která rozdávala radost milionům lidí, odešla v tichosti a bolesti. Dnes by jí bylo šedesát a snad by konečně našla klid, po kterém celý život tolik toužila.
O osudech dalších celebrit, které již nejsou mezi námi, si můžete přečíst ZDE.
