Před dvaceti lety okouzlil diváky jako naivní a ctižádostivý číšník Jan Dítě v úspěšné hrabalovské adaptaci Obsluhoval jsem anglického krále. Dnes byste bulharského herce Ivana Barneva na ulici možná ani nepoznali. Z někdejšího blonďatého mladíka se stal zralý muž, který navzdory svým dvaapadesáti letům překvapuje stříbrnými vlasy i plnovousem. Jeho kariéra přitom nabrala nečekané obrátky mnohem dříve, než se mu ve tváři objevily první výrazné vrásky.
Nečekaná jazyková výzva na place
Barnev se k osudové roli dostal díky divadelní spolupráci s Jiřím Menzelem. Právě na jevišti se potkali několik let před samotným natáčením filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Pro bulharského umělce znamenalo ztvárnění českého číšníka obrovskou zkoušku, nikdy předtím totiž česky nemluvil.
Na place tak strávil čtyři měsíce obklopen překladateli, učil se jazyk za pochodu a postupně začal rozumět svým kolegům. „Ze začátku jsem měl dost problémů kvůli odlišnému jazyku,“ popsal své tehdejší pocity. Během natáčení si místní kulturu velmi oblíbil a velmi mu zachutnala klasická slivovice, která mu silně připomínala tradiční bulharský švestkový nápoj. K českému prostředí měl navíc blízko už od dětství, velmi dobře znal pohádkový seriál Arabela nebo postavu Krtečka.
Americký krvák na bulharských kolejích
Krátce po úspěchu Menzelova filmu přišla nabídka od americké produkce. Herec kývl na roli v hororu Vlak do pekel, který filmaři natáčeli přímo v jeho domovině. Děj se odehrával převážně v železničních vagonech, kde psychopatický vrah zavíral své oběti do klecí. Snímek však u diváků zcela propadl. Odborníci i fanoušci mu vyčítali samoúčelné scény a stereotypní zámořský pohled na východní Evropu. Podle recenzentů tak Barnev tento projekt přijal primárně kvůli nabízenému honoráři.
Návrat k silným příběhům bez velkých slov
O poznání lépe dopadlo uvedení dramatu Žízeň v roce 2015. Příběh rodiny pradlen umístili tvůrci do mimořádně suchého regionu Sandanski. Režisér omezil mluvené slovo na nezbytné minimum a tíhu celého snímku přenesl na přirozené výkony ústředních postav. Film tehdy zaujal i české publikum na pražském festivalu Febiofest.
O čtyři roky později přijel Barnev osobně do Karlových Varů představit snímek Otec. Zahrál si zde ovdovělého Vasila, který po tragické autonehodě manželky hledá útěchu u známého senzibila. Diváci tentokrát v příběhu postrádali hlubší momenty k zamyšlení a kritika novince vytýkala přílišnou povrchnost. Filmovou práci ale herec neustále prokládá tou divadelní. „Když pracuji v divadle dlouhou dobu bez filmu, tak sním o filmu,“ vysvětlil s úsměvem své profesní preference.
Radikální změna vzhledu klame tělem
Čas neúprosně běží a na představiteli mladého Jana Dítěte nechal zcela zjevné stopy. V letních měsících oslaví třiapadesáté narozeniny, aktuální pohled do jeho tváře by ale leckoho zmátl. Barnev přišel o většinu vlasů, jeho kštice se zbarvila do stříbrna a tvář mu zdobí výrazný šedivý knír s bradkou. Proměna je to obrovská a propůjčuje mu vizáž mnohem staršího muže.
Ztracená mladická jiskra mu ovšem nijak neubírá na přirozeném charismatu, kterým před lety oslovil české publikum. Kdo si chce připomenout jeho nejslavnější roli v dobách, kdy měl ještě husté plavé vlasy, může si film Obsluhoval jsem anglického krále naladit na stanici Nova Cinema 1. dubna ve 20:00 nebo v repríze 3. dubna ve 12:15.
