V historii slýcháme „Již staří Římané“, ve fyzice zas „jak předpověděl už Einstein“. Právě to druhé dnes platí pro červí díry, které by mohly spojovat okraje vesmíru. Ano, i nám naskočila Hvězdná brána. Mohou nové výzkumy potvrdit tunely v čase a prostoru?
Einstein-Rosen
Popsané struktury jsou vědcům známy jako Einstein-Rosenovy mosty. Teorie vznikla během řešení Einsteinovy obecné teorie relativity a navrhují, že dva oddělené body časoprostoru by šlo spojit jakýmsi tunelem. Ten má dovolit okamžitý přesun z jednoho do druhého neboli „přesun prostorem v nulovém čase“.
Albert Einstein a Nathan Rosen ji představili už ve 30. letech 20. století, což vedlo ke vzniku onoho termínu s mosty. Červí díra se tak jeví jako zkratka časoprostorem, kde pro přesun hmoty nebudou platit běžná pravidla a omezení. Rámec tohoto výkladu už je pevně zakořeněn ve fyzice jak gravitačních polí, tak i červích děr.
Černé nebo červí?
Máme tu dvě věci, které se ale drasticky liší svou stabilitou. Červí díry totiž zůstávají hypotetické, pokud bychom našli jednu stabilní, změnilo by to nepochybně naše chápání celé kosmologie. Jak ale ukazuje výzkum týmu Valentina Deliyskeho, Galina Gyulcheva, Petyy Nedkové a Stoytcha Yazadjieva ze Sofijské univerzity, publikovaný v roce 2022 v časopise Physical Review D, možná je máme celou dobu „na očích“.
Ty uvozovky jsou na místě, protože červími dírami mohou být některé černé díry. Tedy ty natolik hmotné objekty, ze kterých neutíká ani světlo. Stejný tým začal pomocí modelování dynamiky hrdla tohoto objektu popisovat vlastnosti, podle kterých by mělo jít jedno odlišit od druhého.
Světlo a okolní materiál
Vodítkem k rozlišení obou objektů je polarizované světlo, které vyzařuje horký materiál v okolí díry. Vykazuje totiž jedinečné vlastnosti odlišné od černých děr. Observatoře typu Event Horizon Telescope tak dovolují detekci právě takových černých děr. Pokud se existence červích děr potvrdí, jsme na hranici zcela nové éry chápání vesmíru.
Jde samozřejmě hlavně o možnost překonávat mezihvězdné vzdálenosti dříve nemožným způsobem. Slovy kultovní sci-fi série Stopařův průvodce po Galaxii by mohly například sondy cestovat v „pouhé nictině vteřiny“. To je ovšem hudba budoucnosti, ale jistě jedna z možností.
Podvody na internetu neznají hranic a počátek mají v devadesátkách: Nabídka sňatků, převodu dědictví i neexistující e-shopy
Sond ve vesmíru je hodně, neustále vysíláme další. Současně je však tohle jen první krůček na možné cestě vědy, stejně jako budou potřeba nové technologie.
Co přinesly nejnovější výzkumy červích děr
Zatímco donedávna byly červí díry jen hříčkou matematiků, poslední měsíce přinesly hned několik studií, které jim dodávají konkrétnější obrysy. Tým z bulharské Sofie, který už v roce 2022 zkoumal rozdíly v polarizaci světla mezi černými a červími děrami, v novější práci z roku 2025 rozšířil model o kvantové úpravy gravitačních rovnic. Výsledkem jsou hypotetické „průchodné“ tunely časoprostorem, které by mohly být o něco stabilnější, než se dosud soudilo. Výzkum publikovali v Physical Review D a arXivu pod názvem Quantum‐corrected traversable wormholes.
Podobným směrem se vydala i dvojice indických fyziků Harsha Sreekumar a Harikumar, kteří v lednovém čísle European Physical Journal C představili model červích děr v tzv. kappa-deformovaném prostoru. Díky této exotičtější geometrii se snížily požadavky na takzvanou „exotickou hmotu“, která by udržovala tunel otevřený. Jinými slovy, teorie naznačuje, že by průchod červí dírou mohl vyžadovat méně neznámých fyzikálních jevů, než jsme si doposud mysleli.
Neméně zajímavá je i čerstvá práce z června 2025, která zkoumá, jak by se světlo lámající okolo takových struktur jevilo pozorovatelům. Podle studie publikované na ScienceDirect by mohly být červí díry podporované Casimirovou energií dokonce dynamicky stabilní a vytvořit specifické obrazce, které se od stínů černých děr liší. To dává naději, že budoucí generace teleskopů podobné jevy skutečně odhalí.
Einstein se trefil…zase
Teorie Alberta Einsteina tvoří stále popředí našeho chápání vesmíru. Právě obecná teorie relativity predikovala nejen samotnou existenci červích děr, poskytla nám současně i vodítka pro objevení. Skoro to vypadá, jako kdyby nám připravil jen hádanky, které čekají na naše dostatečné znalosti. A kdoví, možná nás opravdu v budoucnu čeká scéna prvního vyslání sondy skrze reálnou Hvězdnou bránu. Jen asi nebude v Egyptě, ale někde daleko mimo Zemi.
Turisty v Chorvatsku vyděsil vír připomínající tornádo. Místní ho znají jako pijavici
Zdroje: Springer, arxiv, ScienceAlert, APS, TechZpravy
