Rok 1974 byl v historii Československa demograficky naprosto přelomový. Na svět totiž přišlo skoro 200 000 miminek, což je nejvyšší počet v historii státu. Způsobila to politika, jejímž cílem bylo zastavit populační vymírání a podpořit tuzemskou porodnost. Novomanželé snadno dosáhli na půjčky, vyšší přídavky na děti, stát prodloužil mateřskou dovolenou. Jaký vliv mají tzv. Husákovy děti na společnost a co tehdy šlo?
Zakládání rodin
Výsledkem bylo rozhodnutí mnoha párů založit rodinu, případně rozšířit stávající. Protože byl v té době generálním tajemníkem KSČ Gusta Husák, vžilo se pro generaci tehdejších novorozenců výraz „Husákovy děti“. Protože žádné prostředky nejsou bezedné, začaly i státu koncem dekády docházet peníze. Redukce postihla i rodičovské podpory a porodnost opět klesla.
Realita trochu jinde
Ačkoli je velká porodnost přičítána obecně právě Husákovským reformám, příčiny jsou trochu jinde a existovaly již dříve. Rodiny totiž zakládala předchozí silná populační vlna, konkrétně lidé narození po druhé světové válce. Porodnost začala růst už v roce 1969. Opatření Gustava Husáka měly svůj vliv, šlo však spíš o součin s dalšími faktory.
Sociální inženýrství komunistického režimu porodnost prudce přiživilo, fungovalo však jen tak dlouho, dokud byly finance. Po konci režimu byla porodnost menší než v roce 1969. Další (ovšem nižší) maximum přišlo v roce 2008, kdy rodily právě tyto silné ročníky. Porodnost u nás prudce klesla po sametové revoluci, v roce 1991 byly zrušeny i výhodné půjčky pro novomanžele.
Kritika opatření
Obecně panuje názor, že politika v zájmu zvýšení populace je pozitivním opatřením státu. Odborníci však takové extrémní zásahy často kritizují. Řada dětí, které se narodily v nejsilnějších ročnících, by se později narodila stejně. Politika pro rodiny tak vlastně vede k demografické nerovnováze složení obyvatel.
Efekty v průběhu života
Jedním z efektů je pak přetížení škol a školek, později trhu práce, a nakonec domovů pro seniory a pečovatelských služeb. Dle statistického úřadu je potomků 70. let minulého století cca 1,8 milionu. Do penze se tak dostanou ve 30. letech tohoto století a data ukazují, že směrem ke starším ročníkům se trh práce mění jen velmi pomalu.
Problém pro firmy
Zaměstnavatelé si dlouhodobě stěžují na nedostatek pracovních sil, demografická situace je však neúprosná. Jde navíc o velmi dlouhodobou záležitost, kterou nevyřeší žádné jednorázové opatření. Dle odborníků to povede nakonec k tomu, že firmám nezbyde nic jiného, než zaměstnávat právě lidi nad 55 let.
Meteorologové tvrdí: Zapomeňte na tropy. Česko čekají chladná rána jak v dubnu a slunečné dny jako v červenci
Programy na jejich podporu má dle prezidentky Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslavy Rezlerové asi 20 % firem. Nejde ovšem o jedinou věc, která se bude muset adaptovat. Na nedávné konferenci Česko na křižovatce uvedla, že pracovní trh se bude muset přizpůsobit i pro generaci Z, tedy lidi narozené v polovině 90. let.
Nezaměstnaní a nezaměstnatelní
Bez ohledu na populační situaci se však trhu práce možná rodí další problém. Roste totiž skupina dětí, které dokončí jen základní školu. I „odrostlejší“ ročníky se však do práce nehrnou a personalisté na brigádách jsou z nich zoufalí. Jejich jedinou starostí je, jestli budou mít při práci telefon, nemluvě o vysněných kariérách YouTuberů. Na obzoru je tak generace nejen nezaměstnaná, ale i nezaměstnatelná.
S kým žije Lucie Vondráčková alias zákeřná Soňa z Ulice: Z hejtrů nic nedělá a doma má o 18 let mladšího fešáka
Zdroje: Wikipedia, Echo24, HusakovyDeti, Nova
