Za dva týdny oslaví pětašedesáté narozeniny. Tereza Pokorná-Herzová bývala jednou z nejpůvabnějších českých princezen a múzou režiséra Juraje Herze. Česká televize právě připomíná její krásu z mládí, když v sobotu 11. října odvysílá pohádku Bílá kočička. Herečka, která kdysi okouzlila Eduarda Cupáka i Miloše Formana, dnes žije obklopená rodinou a uměním.
Filmová princezna
Narodila se 24. října 1960 v Praze, doslova „Vltavou křtěná“, jak sama s úsměvem říká. Studovala balet na pražské konzervatoři a už tehdy vynikala jemností a ladností, která k ní neodmyslitelně patří dodnes. Díky svému éterickému vzhledu si ji televize často vybírala do rolí víl a princezen.
První velkou příležitost dostala ve snímku Bílá kočička z roku 1979, kde po boku Jana Čenského a Brigitty Zlámalové ztvárnila jednu z hlavních postav pohádkového příběhu o princezně proměněné v kočku. Na pohádku dnes vzpomíná jako na dobu, kdy se všechno zdálo lehké, a kamera byla kamarád.
„Točit s Eduardem Cupákem bylo úžasné. Když mi vyznával lásku, zamilovala jsem se, protože to nešlo jinak,“ řekla s nadhledem pro iDNES.cz.
Pája z Lásek mezi kapkami deště
Zlom přišel o rok později, když ji režisér Karel Kachyňa obsadil do filmu Lásky mezi kapkami deště. V roli Páji po boku Lukáše Vaculíka a Jana Hrušínského zazářila tak, že si jí všiml i Juraj Herz. Ten ji později obsadil do filmu Kouzelné galoše a jejich profesní vztah brzy přerostl v osobní.
Vztah s o šestadvacet let starším režisérem vyvolával tehdy pozornost, ale dvojice si z toho těžkou hlavu nedělala. „Juraj byl muž, který měl obrovskou vášeň pro film i život. A to mě na něm fascinovalo,“ řekla Tereza později. Z jejich manželství se narodila dcera Annelie.
Po několika letech společně emigrovali do Německa, kde Pokorná hrála, tančila a pomáhala s choreografií i režií. Po revoluci se vrátili zpět do Česka a i přes rozvod v roce 2011 zůstali přáteli.
Nová kapitola po boku básníka
Po rozvodu našla oporu v básníkovi a textaři Rosťovi Černém, autoru hitů jako Trezor nebo Čas růží. Jejich vztah byl tichý a hluboký. „Prožili jsme velikou lásku a zažili spoustu zázraků,“ řekla před lety.
Po jeho smrti vydala knihu Nadechnutí a na veřejnosti o něm mluví s vděčností. „Byla jsem jeho poslední múzou. To je dar, který zůstává navždy,“ řekla tehdy.
Dnes se věnuje malování, psaní a provozuje galerijní klub AzeReT na pražském Žižkově, kde se scházejí výtvarníci, básníci a přátelé. „V životě jsem si přála potkávat se s rozervanci a umělci, diskutovat s nimi o světě. Teď se mi to konečně děje,“ řekla v rozhovoru pro web Prahy 3.
Praha, vzpomínky a klid po bouřlivých letech
Po letech strávených v Mnichově, Americe i Paříži se vrátila do Prahy, která pro ni zůstává místem, kde čerpá energii. „Praha je můj domov, mám tu své kořeny a místa, která mě nabíjejí,“ říká.
Nechybí jí ani humor. „Momentálně se věnuju tomu nejúžasnějšímu na světě, a to je můj vnuk Leon. Děkuji každý den za dar, že si můžu dělat, co chci,“ dodala s úsměvem.
Česká televize nyní její někdejší krásu připomene pohádkou Bílá kočička, kterou uvede v sobotu 11. října 2025 ve 13:50.
