Dnešní děti si neumí představit den bez mobilního telefonu nebo tabletu. Pro současnou generaci je to neodmyslitelná součást života. Hračky dětí z 80. či 90. letech jsou tak v jejich očích neskutečným retro návratem do minulosti. Jaké hry a hračky vládly dřívějším letům?
Ikonické hračky
80. i 90. léta doprovázelo několik typických hraček. V té době si děti ještě uměly hrát a vystačit si s málem. Co patřilo mezi nejoblíbenější kousky?
Tamagoči
Kapesní hra, bez které děti dříve nedaly ani ránu. Fenomén původem z Japonska byl hitem mezi hračkami v devadesátkách. Péče o elektronické zvířátko ukryté do drobné krabičky vyžadovala určitou zodpovědnost. Zvířátko se v průběhu vyvíjelo – od vajíčka až po dospělost. Tamagoči je k mání i dnes, což svědčí o jeho nesmírné popularitě.
POGY
POGY alias kartonová kolečka, která znal snad každý hokejový či fotbalový fanoušek. Děti hrály POGY na chodbách ve školách i na hřištích a v té době měla kolečka s nejrůznějšími tematickými obrázky doslova cenu zlata. Nedílnou součástí hry bylo tvrdé či kovové házítko přezdívané kin.
Mončičák
Plyšové zvířátko pocházející z Japonska muselo mít v dobách jeho největší slávy doma úplně každé dítko. Hračka s roztomilým obličejem, velkýma očima i ušima, která měla mnoho barev i různé oblečky, se stala neuvěřitelným hitem.
Dnes už možná zapomenuté hry
Kolikrát dnes potkáte děti na ulici, jak hrají nějakou společenskou hru? V dnešní době je to velmi ojedinělý pohled. Ale dříve tomu bylo jinak. Jaké hry děti společně s kamarády hrály nejčastěji?
Skákání gumy
Zejména dívčí záležitost. Skákání gumy mělo svá jasná pravidla. K vidění byly skupiny minimálně o třech dívkách – dvě držely gumu a ta třetí skákala nejrůznější kreace. Začínalo se s gumou u kotníků a s každým dalším bezchybně odskákaným levelem se guma posunovala výš.
Agáta a Ornella se ostře pustily do Radka Kašpárka: Tvrdá kritika, stará křivda z dob pandemie i podpora jeho ženy
Krvavé koleno
Tato hra byla velmi populární, a přitom tak jednoduchá. Jedno z dítek bylo krvavé koleno a s druhým dítkem ze skupiny se dohodlo, v kolik hodin začne chytat ostatní. Všechny děti pak sborově odříkávaly známou básničku: „První hodina odbila, lampa ještě svítila. Druhá hodina odbila, lampa ještě svítila,“ a to až do chvíle, kdy se nedostaly k hodině, kterou si krvavé koleno se spojencem zvolili jako hodinu H.
Honzo, vstávej!
Hru nesoucí název „Honzo, vstávej!“ byla mezi dětmi velmi populární. Všichni hráči se postaví na start. Druhé dítko stojí naproti nim a postupně každého z nich oslovuje s větou „Honzo, vstávej!“. A tázané dítko se zeptá: „Kolik je hodin?“. A pak čeká na odpověď. Na cestě do cíle rozhoduje, kolik a jakých kroků je hráčům dovoleno udělat (od mravenčích přes slepičí až po sloní).
