Vysoko v indickém Himálaji se nachází jezero obestřené stovky let starou tragédií. Kolem břehů Rúp Kund leží kosti tisícovky lidí, které kdysi v pustině zabila drtivá síla. Vědci se po desetiletí přeli o jejich původ a až moderní analýza DNA do případu vnesla nečekaný zvrat. Genetické testy na dně plesa potvrdily přítomnost cizinců ze Středomoří. To, co je usmrtilo, však zatím zůstává předmětem dohadů.
Nález uprostřed pustiny
Strážce parku Hari Kišan Madhwall spatřil v roce 1942 v nadmořské výšce přes pět tisíc metrů scénu vystřiženou jak z antické tragédie. Břehy ledovcového jezera Rúp Kund lemovaly stovky rozesetých koster, částečně zakonzervovaných v mrazivém podnebí. Během války neměly úřady kapacitu na ohledání lokality, průzkum proto začal až koncem padesátých let.
První expedice zvažovaly teorii o japonských vojácích ztracených v horách. Postupně převážila logičtější verze o dávných obchodnících z Hedvábné stezky, kteří umrzli ve sněhové bouři. Absolutní absence zbraní v okolí logicky vylučovala vojenskou bitvu či popravu zajatců.
Zkáza hinduistických poutníků
Radiokarbonové datování a rozbory z počátku tisíciletí zařadily hromadný skon do období kolem roku 800 našeho letopočtu. Zkoumaným kostem chyběla bojová zranění, lebky naopak nesly stopy po drtivých úderech z nebe. Badatelé dospěli k závěru, že početnou výpravu zabil rozmar počasí v podobě obřích krup. Okolí plesa křižuje trasa náboženské pouti Nandá Déví Raj Yatra, která klade vysoké nároky na fyzickou kondici.
Kroupy
Vědci tak událost spojili právě s tímto hinduistickým rituálem. „Dospěli jsme tehdy k závěru, že teorie o hinduistických poutnících je nejvěrohodnější, protože na místě se nenašly žádné zbraně. To naznačuje, že příčinou jejich smrti nebyl útok a že to nebyli vojáci. Našly se tam také zbytky hudebních nástrojů a o poutnících na pouti Nandá Déví Raj Yatra vyprávějí i dávné lidové příběhy. Analýza DNA z kosterních pozůstatků navíc odhalila, že jde o skupinu mužů a žen v širokém věkovém rozmezí, což opět posiluje hypotézu o poutnících,“ uvedla pro BBC Veena Mushrif-Tripathyová.
Tento závěr platil v odborných kruzích dlouho, moderní genetika do něj však vnesla značné trhliny. Zlom přinesla genomická analýza osmatřiceti vzorků publikovaná časopisem Nature Communications v roce 2019. Tým genetiků rozebral lidské pozůstatky a zjistil nová fakta o jejich původu.
Evropané na dně ledového hrobu
Lidé k jezeru Rúp Kund přicházeli v průběhu celého tisíciletí a tvořili několik odlišných etnických skupin. Nejstarších třiadvacet obětí patřilo k obyvatelům jižní Asie, ale i ti umírali postupně mezi sedmým a desátým stoletím. První fáze úmrtí se tak rozmělnila do několika nezávislých tragédií.
Rozruch vyvolala druhá vlna mrtvých poutníků. Ta nalezla v údolí smrt zhruba okolo roku 1800. Stovky let po domorodcích zahynula u plesa skupina čtrnácti lidí, jejichž biologický původ překreslil dosavadní teorie. Genetické markery prozradily původ těchto lidí v dnešním Řecku nebo na Krétě. Odlišný původ stoprocentně potvrdily rozbory kolagenu. Izotopy potvrdily absolutní rozdíly ve stravování, asijské kmeny konzumovaly proso a rýži, evropská skupina se živila výhradně pšenicí a ječmenem.
Spolu s Řeky ležel na místě mrtev i jeden muž z východní Asie. „Když jsme konečně získali analýzu DNA, bylo naprosto jasné, že někteří z těch lidí nemají jihoasijský původ, a rozhodně to nebylo něco, co bychom čekali,“ svěřil se evoluční biolog Éadaoin Harney.
Odborníci dodnes tápou, proč Evropané vážili cestu přes kontinenty na vrcholky Himálaje. Badatelé vyloučili příbuznost s armádou Alexandra Makedonského a pracují s variantou nuceně nasazených otroků Osmanské říše.
Turisté ničí horský hřbitov
Moderní věda tak přinesla do případu spíše další otazníky. Znalci dál intenzivně pátrají po příčinách smrti u zbývajících skupin. Do úvahy připadá také epidemie či pád zničující laviny. Jasná odpověď však dosud chybí a čas na další výzkum se nebezpečně zkracuje. Popularita Jezera koster po zveřejnění nových objevů prudce vzrostla a do Himálaje proudí davy senzacechtivých turistů.
Odborníci bijí na poplach a volají po přísné ochraně lokality. Rychlý zásah úřadů představuje jedinou záchranu cenného naleziště před naprostou devastací. Místní obyvatelé s tímto postojem naprosto souhlasí. Běžně totiž na horských stezkách potkávají návštěvníky, jak na hřbetech mul odvážejí do údolí vzácné historické artefakty a ukradené lidské ostatky.
