Tato hvězda stříbrného plátna byla ve 40. letech minulého století skloňovaná coby „nejkrásnější žena světa“. Nebylo to bezdůvodně, protože se skutečně jednalo o nádhernou ženu. S technikou nebo dokonce vynálezy by si Hedy Lamarr (†85) na první dobrou nespojil asi nikdo. Jenže právě technika byla jejím dalším zájmem, ve kterém nadmíru excelovala.
Vynikající start
Narodila se 9. listopadu 1914 ve Vídni jako Hedwig Eva Maria Kiesler a pocházela z velmi dobře situované židovské rodiny. Získala proto dobré vzdělání, navštěvovala nejrůznější kroužky, ovládala hned několik jazyků. Po maturitě následoval Berlín a studium herectví.
Extáze a žárlivost
Hedy Lamarr začala několika krátkými snímky, po kterých byla oslovena československým režisérem Gustavem Machatým. Ten jí nabídl hlavní part ve filmu Extáze, který se pro její kariéru stal totálním zlomem. Herečka se záhy provdala, ale nebyla to šťastná partie. Prvním manželem z mnoha svazků byl o třináct let starší továrník a magnát Friedrich Mandl.
Jak uvádí National Geographic, trpěl chorobnou žárlivostí, svou choť nechával systematicky hlídat a prakticky neuplynul den, kdy neztropil nějakou scénu. Když se snažil skoupit všechny kopie jejího filmu z celého světa, bylo jasné, že se Hedy potřebuje z tohoto zajetí dostat. Nakonec unikla stylem zcela filmovým – v převleku za služku a s pytlem šperků.
Předloha Sněhurky
Takto vycestovala do Francie, poté se nechala na dálku rozvést. I když byla hvězdou první velikosti, skutečným úspěchem byl jen film Samson a Dalila z roku 1949. Stala se však předlohou kočičí ženy a geniální tvůrce Walt Disney podle ní vytvořil svou animovanou Sněhurku.
Lady Bluetooth
Vedle krásné tváře šlo také o vysoce inteligentní ženu se silným zájmem o techniku. Postupně se vzdala herecké kariéry, už během které ale řešila mnoho technických problémů. I když tedy pózovala fotografům a obsazovala stříbrné plátno, její mysl zaměstnávala technologie.
„Vymýšlet nové věci pro mě bylo přirozené. Nemusela jsem na to nijak tlačit – nápady ke mně přicházely samy,“ řekla Lamarr v dokumentu Bombshell se svým lehkým rakouským přízvukem.
Nevyřešená vražda ve Kdyni: Žena zemřela ve svém obchodě, od činu uplynulo 19 let
Za druhé světové války byla zaneprázdněna vymýšlením věci, která by její adoptivní vlasti USA pomohla udržet na uzdě nacistické Německo. Pointou byl geniálně jednoduchý způsob, který měl válečným lodím Osy bránit v rušení tajné spojenecké komunikace. A šlo o tak dobrý koncept, že jeho prvky používáme dodnes. Šlo totiž o pilíře telekomunikace Wi-Fi a GPS.
Vylučovací princip
Její inteligence zůstala v pozadí hlavně kvůli genderovému stereotypu doby, že inteligence a krása se prostě nemůže setkat najednou u jednoho člověka. Nota bene u ženy. Po celý život se ovšem držela ve společnosti průmyslu a technologií. Sledováním svého exmanžela Mandla měla interní znalosti zbraní a výzbroje – byl totiž zbrojař.
USA se v té doby ještě do války nezapojily, ale poskytovaly spojencům na moři zásoby, a jejich vojenská i obchodní plavidla trpěla pod německými torpédy. Hedy tak využila svoji předchozí neúmyslnou špionáž. Během prvního manželství slyšela mnoho diskusí Mandla a jeho kolegů o technologických tématech. Ti samozřejmě netušili, že ona moc dobře ví, o čem je řeč.
Základ pro Wi-Fi
Spolu se skladatelem Georgem Antheilem pak vyvinula koncept frekvenční skokové spektrální analýzy. Inspirovala ji jeho skladba Mechanický balet, kde hrají v různých časech různé nástroje, což vytváří komplexní strukturu. Lammar pak přišla s myšlenkou, že by torpédo v radiové komunikaci periodicky měnilo frekvenci signálu, která by byla hůře rušitelná.
Tehdejší armáda ale věc moc nepochopila, myšlenku zavrhla a použila až při Karibské krizi roku 1962. Až pozdější vývoj ukázal, jak obrovský dopad na technologie Hedy reálně měla. Jak uvedla historička Lisa A. Marovich pro Business and Economic History v roce 1998: „Koncept selhal především proto, že vynález daleko přesahoval technické možnosti té doby.“
Hana Holišová: Partnera neukazuje, děti nemá a o soukromí mluvit nechce. Na dotazy, proč nemá děti, si pořád nezvykla
Zdroje: ČSFD, NationalGeographic, Elle, Marianne
