Legendární Pupendo dnes večer znovu na ČT1 připomene herečku, která se divákům nesmazatelně vryla do paměti coby ideologicky uvědomělá učitelka. Její kultovní hlášky o páření mořských koníků a betonových lodích dodnes baví. Ač šlo o vedlejší roli, patří k těm, které se nezapomínají. Kam se poděla Hana Seidlová (63)?
Od poezie k divadlu v Mostě
Rodačka z jihočeského Písku v sobě herecký talent nezapřela už jako malá. Milovala recitaci, a přestože její maminka ji chtěla vidět jako paní učitelku, Hana Seidlová se rozhodla jinak. Po úspěšném přijetí na hudebně-dramatické oddělení pražské konzervatoře se vydala na cestu umění. „Maminka v té profesi asi viděla klidný a zabezpečený život. Když jsem se dostala na konzervatoř, po všech stránkách mě podporovala,“ řekla v rozhovoru pro časopis Barbar.
Po škole zakotvila v Městském divadle pracujících v Mostě, kde strávila sedmnáct let. Zde dostala příležitost zářit ve hrách jako Figarova svatba nebo Hrátky s čertem. Už tehdy bylo jasné, že má talent především pro charismatické a výrazné postavy, i když před kamerou dostávala spíše menší úlohy.
Edith Piaf, Saturnin i hlas pro rádio
Televizní a filmové role ji provázely celou kariéru, byť často šlo o vedlejší postavy. Objevila se například ve snímcích Postel, Mrtvej brouk, Román pro ženy nebo Václav. Nejvýraznější stopu ale zanechala ve filmu Pupendo, kde ztvárnila typizovanou učitelku socialismu. I krátká scéna jí stačila na to, aby si diváky získala svým nekompromisním přístupem ke školní výuce i stranické ideologii.
Mimo kameru však exceluje především na divadelním jevišti. Od roku 2000 působí v Divadle Pod Palmovkou, kde ztvárnila například postavy v inscenacích Cyrano z Bergeracu, Višňový sad nebo Vláda tmy. Za roli Edith Piaf ve hře Edith a Marlene byla v roce 2003 nominována na Cenu Thálie. Postavu legendární šansoniérky hrála s vášní po více než 25 let.
Seidlová se také ráda vrací k práci v rozhlase, kterou považuje za srdeční záležitost. „Práce v rozhlase je pro mě láskou. Mám pocit, že se to tady ještě dělá poctivě,“ řekla vloni v lednu v pořadu Blízká setkání. Namluvila mimo jiné postavu tety Kateřiny v rozhlasové verzi Saturnina. „Hrklo ve mně. Měla jsem radost, ale bála jsem se. Mám spíš hluboký hlas, i když s ním umím pracovat…“ přiznala v rozhovoru pro Český rozhlas.
Dvojnásobná babička, která si užívá samotu
Hana Seidlová vychovala sama svou jedinou dceru, která je dnes už maminkou dvou malých dětí. „Pozice matky samoživitelky mě nezlomila,“ přiznává herečka, která se dokázala vždy postavit na vlastní nohy. I když v životě potkala několik partnerů, neváhala ze vztahu odejít, pokud přestal fungovat.
Dnes si samotu užívá a vnímá ji jako prostor pro sebe. „Pro herečku, která je v divadle, občas dělá i rádio, točí, tak jako sama je strašně málokdy. Takže já teď, čím jsem starší, tím víc vlastně já si vážím večer, když přijdu domů a tam nikdo není,“ popsala s klidem.
Dnes žije klidný život a raduje se z role babičky. Její dcera jí přivedla do života malou Sofinku a nedávno i vnuka Jonáška. V divadle stále hraje a herectví je pro ni stále srdeční záležitostí. Jak sama říká, nejdůležitější je umět se zastavit, poslouchat sebe i svět kolem.
Ve filmu Pupendo si ji můžete připomenout v pátek 2. ledna od 22:25 na ČT1.
