V pondělí by Hana Hegerová oslavila 94. narozeniny. Fenomenální zpěvačka, které se přezdívalo česká Edith Piaf, prožila neobyčejný, ale i bolestný život. Vzestupy střídaly pády a zažila i vězení kvůli chybě, která se zapsala do historie české kultury. Nakonec ze světa odešla dobrovolně, jak potvrdil její blízký přítel Fero Fenič.
Začátky s baletem a útěk z Komárna
Narodila se 20. října 1931 v Bratislavě jako Carmen Marie Štefánia Farkašová Čelková. Už tehdy prý tušila, že s takovým jménem nejspíš díru do uměleckého světěa neudělá. „Kdo by věřil zpěvačce jménem Carmen,” uvedla později. Její otec byl bankovní úředník a malá Carmen místo panenek nejraději tancovala. Nakonec ji maminka přihlásila do baletní školy při Národním divadle v Bratislavě, aby tu energii někde vybila.
Když se její rodiče rozvedli, odešla s maminkou do Komárna. Vystudovala tam gymnázium, jenže na vysokou školu ji kvůli rodinnému původu nepřijali. Místo studia skončila ve fabrice, střídala práce v laboratoři i zubní dílně. Bylo jí ale jasné, že tohle není život, jaký by chtěla. A tak se přihlásila na divadelní kurz při Státní konzervatoři, díky čemuž mohla odejít z Komárna, kde se necítila dobře.
V Praze začínala jako herečka, v divadle Semafor našla svůj druhý domov a s ní i vlastní hudební styl – šanson. Písně, které zpívala, byly malé divadelní příběhy. V roce 1967 vystoupila v pařížské Olympii a zazářila i na Světové výstavě v Montrealu. Publikum jí tleskalo ve stoje, ale doma ji čekala tvrdá realita socialismu.
Vězení kvůli chybě banky a penězům Karla Gotta
Začátkem osmdesátých let přišla situace, kterou by mnozí jen tak nerozdýchali. Na její účet tehdy omylem dorazily honoráře určené Karlu Gottovi. V domnění, že jde o její peníze, je utratila a byla následně obviněna ze zpronevěry. Mělo jít o zhruba milion korun, což byla tehdy závratná suma.
Strávila půl roku ve věznici na Pankráci, kde se jí poprvé naplno ukázalo, jak křehká může být svoboda. Později sama říkala, že právě tam pochopila cenu obyčejného okamžiku, kdy člověk může prostě otevřít dveře a odejít. Podle autora jejího životopisu Tomáše Padevěta, který s ní pracoval deset let, bylo obvinění sporné. „Ve spisu je řada pochybných částí. Myslím, že to byla past,“ uvedl pro Radio Prague International.
Po propuštění začínala znovu. Přestože byla veřejně dehonestována, publikum ji neopustilo. Koncerty měla i tak vyprodané a získala si přezdívku „První dáma šansonu“. Sama říkala: „Mé písničky jsou citové a vypjaté. To není jen zpěv, ale i herectví.“
Ztráty a dobrovolný odchod
Osud k ní nebyl shovívavý. Její snacha tragicky zemřela po pádu z okna a v roce 2015 ztratila i jediného syna Matúše. Po prodělané srdeční i mozkové příhodě už v posledních letech nevystupovala.
Podle režiséra Fera Feniče, který o tom mluvil pro Aha!, Hegerová na konci života odmítla třetí dialýzu. „Byla už vyčerpaná léčbou a život jí mohla trochu prodloužit pouze dialýza,“ řekl a dodal, že se rozhodla léčbu ukončit. Tím ukončila i svůj život. K jejímu zdravotnímu stavu se vyjádřil i profesor Petr Neužil, jenž uvedl, že zemřela v důsledku zranění kyčle a celkové křehkosti.
Zemřela 23. března 2021 v Praze, bylo jí 89 let. Nepřála si pohřeb, chtěla, aby její popel byl rozptýlen do Dunaje a prázdná urna uložena k synovi a matce. Její poslední přání se splnilo.
Za život získala medaili Za zásluhy od prezidenta Havla, francouzskou Rytířskou hvězdu Řádu umění a literatury a Řád T. G. Masaryka I. třídy. Ale víc než metály po ní zůstala poezie, kterou vnášela do každého šansonu.
Jak řekla ve svém životopise „Carmen – Skutečný život Hany Hegerové“: „Zpívám to, co jsem si sama vybrala. Pokud mé písně mají ohlas, znamená to, že existuje řada lidí, kteří cítí podobně. To je všechno.“
Nahá seznamka slaví úspěch a Monika Timková prozradila, co diváky ještě čeká: Implantáty na různých místech i sedmdesátník
Zdroje: autorský text, Rozhlas, Blesk, Elita národa
.jpg){kind=link}