Televizní diváci si ho pamatují především jako přísného hajného Straku z komediální trilogie s Tomášem Holým. Gustáv Valach ve skutečnosti vyzařoval naprosto stejnou zásadovost a rovnou povahu jako jeho známá filmová postava. Hluboce věřící muž raději obětoval slibnou kariéru a usedl do kabiny bagru, než aby ustoupil požadavkům komunistického režimu. Zkoušky mu osud nepřichystal jen v pracovním životě. O obrovskou rodinnou tragédii se postarala krutá nemoc.
Neústupnost před zkoušejícími i tajnou policií
Pevné morální zásady se u něj projevovaly už v mládí. Během studia práv na bratislavské univerzitě narazil na profesora církevního práva nakloněného komunistické ideologii, který mu zapsal do indexu trojku. Mladý student skálopevně přesvědčený o svých mnohem hlubších znalostech si vyžádal opakování zkoušky. Jakmile dostal stejnou známku znovu, práskl dveřmi a univerzitu po nespravedlivém hodnocení definitivně opustil. Své uplatnění rychle našel na státní konzervatoři a u rozhlasového mikrofonu.
Během druhé světové války působil jako armádní hlasatel. Odmítal ovšem číst lživé nebo tendenční zprávy. Na konci války zvažoval s manželkou Vierou odchod do Ameriky nebo Německa. Nakonec se vrátili na Slovensko s jednoduchým odůvodněním. V cizině by mu prostě chyběl pohled na milované Tatry.
Garnitura vládnoucí po únorovém převratu měla s jeho otevřeným katolicismem obrovský problém. Agenti Státní bezpečnosti běžně vysedávali v autě zaparkovaném přímo před jeho domem. „Jednou šel za nimi, zaťukal na okénko a pozval je na víno,“ popsal hercův syn Gustáv v rozhovoru pro iDNES.cz. Agenti nečekané pozvání překvapivě přijali.
Dělník s obrovskou volhou u katedrály
Tlak státní moci vyvrcholil v roce 1959 vyhazovem ze Slovenského národního divadla. Otec čtyř malých dětí skončil jako dělník v tiskárně s naprosto minimálním platem. Rodinu v nejhorším období zachránily úspory za natáčení českého snímku Ztracenci. Následně si udělal kurz a začal pracovat u Pozemních staveb. V kabině bagru trávil běžně dvanáct hodin denně. Vlastnoručně vyhloubil základy bratislavského onkologického ústavu a rodina mu přímo na staveniště nosila teplé obědy.
Zpět na divadelní prkna se směl vrátit po třech letech. Hned první nabídnutou roli kontroverzního papeže ve hře Zástupce ale rezolutně odmítl. Stejně dopadla nabídka na ztvárnění esesáka. „Nelze zároveň sloužit bohu a ďáblu,“ vysvětlil jasně své rozhodnutí. Šéf slovenských komunistů Vasil Biľak si ho dokonce předvolal na osobní kobereček. „Otec mu řekl, ať se on vzdá svého pravoslaví, a bylo po debatě,“ zavzpomínal jeho syn na napjatou schůzku.
Za hlavní divadelní roli ve hře Strakonický dudák dostal o něco později státní cenu spojenou s možností nákupu v Tuzexu. Vybral si velkou sovětskou volhu vyhrazenou do té doby jen pro nejvyšší stranické funkcionáře. Každou neděli s ní demonstrativně přijel na mši a zaparkoval ji provokativně přímo před vchodem do katedrály.
Opravdové přátelství ze šumavských lesů
Odvážný postoj znamenal návrat na černou listinu a před kamerou dostával spíše podřadné příležitosti. Režisér Václav Gajer o jeho obsazení do role mrzutého starého muže na šumavské samotě sváděl s úřady zdlouhavé bitvy. Nakonec si vymohl svou a obohatil českou kinematografii o tři nesmírně oblíbené rodinné snímky.
Filmový hajný si s malým hereckým kolegou Tomášem Holým okamžitě padl do noty. Trávili spolu spoustu volného času i po vypnutí kamer. Urostlý muž malému klukovi po večerech ochotně pomáhal s vypracováním školních domácích úkolů. Spojovala je i velká láska ke zvířatům. Při natáčení scény se zastřeleným jelenem dětská hvězda pohrozila odchodem z placu. Zvíře tak dostalo od filmařů jen uspávací šipku a místní obyvatelé ho v okolních lesích potkávali další roky.
Kruté ztráty dospělých potomků
Doma Gustáv Valach udržoval přísnou morálku a vyžadoval naprostou pravdomluvnost. Fyzické tresty za dětské lumpárny tvořily běžnou součást jeho výchovy. „Tenkrát se u chlapů jemnost nenosila, byl to ale velmi laskavý člověk,“ vysvětlil syn. Všechny děti nakonec úspěšně vystudovaly vysoké školy v oborech medicína a architektura.
Na sklonku života musel stárnoucí muž čelit nevýslovným tragédiím. Rakovina postupně vzala život třem jeho dospělým potomkům. Nejmladší lékařka Janka nemoci podlehla ve dvaačtyřiceti letech. Architektka Veronika zemřela ve čtyřiapadesáti na nádorové onemocnění plic. Zákeřná choroba se stala osudnou i nejstaršímu synovi Peterovi.
Přesně ve stejný den v měsíci, sedmadvacátého, zemřel jeho bratr, otec i matka. Magické datum se objevilo také na jeho vlastním úmrtním listu. Zemřel v jednaosmdesáti letech na následky silného krvácení do mozku.
Závěrečný díl slavné šumavské trilogie Za trnkovým keřem s nezapomenutelnou rolí dědy Straky vysílá televize Nova v neděli v 16:20 a reprízu nabízí Nova Cinema v pondělí v 18:30.
