Díky cirkulaci teplé a studené vody v Atlantiku máme u nás v Evropě poměrně vyvážený poměr zimy a tepla. Tedy mírnou zimu a příjemně teplé léto. Dostáváme se však do okamžiku, kdy vážně hrozí trvalá změna tohoto nastavení. Klíčem toho všeho je Golfský proud vznikající v Mexickém zálivu. Jenže jak on, tak i další proudy znatelně zpomalují.
Stabilita klimatu
Probíhající změnu sledují s velkým znepokojením vědecké instituce napříč celým světem. Právě mořské i další proudění je totiž klíčové pro aspoň nějakou stabilitu světového klimatu. Z jeho stability pak vychází i ta týkající se lidské civilizace. Jednoduše proto, že na klimatu závisí zemědělství, tedy naše potravinová situace.
Přírodní výměníky tepla
Zásadní úlohu tu mají oceány, protože skrze ně dochází k distribuci tepla. Mořské proudy nesou teplo do míst, která se pak dostatečně ohřejí. To je i případ Evropy. Právě jí tak hrozí „poškození přírodní klimatizace“. Situace je stejná jako v bytě, který nemá klimatizaci a není v něm k přežití ve vedru ani zimě. Bohužel na klimatizování kontinentu nelze zavolat instalatéra.
Nejnižší tempo za tisíce let
Jedním z badatelů v oblasti proudů je i německý klimatolog a oceánograf Stefan Rahmstorf z postupimského Institutu pro výzkum změny klimatu. „V Atlantském oceánu se nachází chladná oblast s nízkými teplotami hladiny. Je to jediné místo, které se od konce 19. století ochladilo. Oteplil se ale celý zbytek světa,“ popisuje Rahmstorf vývoj v Atlantiku pro Rozhlas Plus.
„Golfský proud zpomaluje, jenže dopad na počasí může být paradoxem. Lidé si představují, že jeho zastavení bude znamenat evropskou zimu. To by ovšem platilo jen tehdy, kdyby se zastavil kompletně,“ upozorňuje oceánograf.
Chlad jen ve vodě
Problém je, že pokud proud jen zpomaluje – to udělal už asi o 15 % – ochladí se pouze oceán, nikoli pevnina. „Ale už teď ovlivňuje pohyb systému nízkého a vysokého atmosférické tlaku i tryskového proudění,“ uvádí Rahmstorf.
Zesilování extrémů
Poslední cca dekáda v počasí ukazuje, že prakticky mizí jaro a podzim. Na jihu Moravy lze dávno běžně pěstovat tropické ovoce, a i roční doby v ČR se skoro omezily na dvě, tedy léto a zimu. Údaje předchozích dekád ukazují, že oteplování klimatu přináší extrémní horka. Příkladem je třeba skoro padesátistupňové horko, které zasáhlo Kanadu a západ USA.
Petr Zvěřina z VyVolených po 20 letech: Přiznal život od výplaty k výplatě, těžký rozvod i zradu manželky
„Tyto extrémy by normálně nikdy nemohly nastat,“ uvádí Rahmstorf. „To samé platí pro extrémní deště, jaké byly v Německu. Současně větší podíl vody dopadne v těch extrémních přívalových, na slabé deště zůstane málo vody. To je hodně špatné pro zemědělství.“
Otázka zlomového bodu
Tento pojem je skloňován už od 50. let minulého století. Tedy, že v klimatickém systému existuje bod zlomu, po jehož překonání už se nelze vrátit ke starým přírodním „pořádkům“. „Jeho existenci opakovaně potvrdily všechny modely. Nadále ale zůstává otázkou, jak jsme od něj vlastně daleko.“ Zhroucení oceánského proudění by bylo skutečnou katastrofou. „Jakmile k němu dojde, tak už nepůjde vrátit zpět staré klima.“
Nejčernější den v dějinách motosportu: I přes desítky obětí se závod v Le Mans jel dál
Zdroje: PlusRozhlas, Wikipedia, Obnovitelne
