„Ptáš se mě, jestli jsem viděl Casablancu?“, zazní v jednom z posledních dobrých filmů Stevena Seagala Glimmer Man. Romantické válečné drama se odehrává během druhé světové války, hlavně v marocké titulní Casablance. Formálně jde totiž o svobodnou Vichitickou Francii, reálně zde vládne Třetí říše a schází se tu uprchlíci. Jak vznikala filmová klasika?
Nadšené kouření
„Kdysi jsem nechal kouření na celé tři měsíce,“ řekl jednou herec Bob Hoskins. „Pak jsem ale viděl Casablancu a byl jsem okouzlen způsobem, jakým Humphrey Bogart kouřil, že jsem si jednu zapálil hned po představení. Od té doby zase kouřím. Dá se tedy říct, že mi Casablanca změnila život. Možná ne pozitivně, ale změnila.“
Vzácné plakáty
Filmové plakáty i jiné rekvizity se mohou stát obrovským pokladem, pokud najdete správného člověka a máte správný plakát. Ty od Casablancy se vyšplhaly až na 200 000 amerických dolarů.
Ořezaná verze
Jak už to u snímků o režimech bývá, potká je cenzura, úpravy nebo rovnou zákaz. Casablanca se po válce nesměla promítat vůbec, a to kvůli některým dialogům o nacismu. Později vznikla verze zkrácená o 25 minut, všechny další zmínky o tomto režimu byly předabovány. V původní verzi se tak snímek objevil v kinech či jinde až v 70. letech 20. století.
Původně divadlo
Filmová podoba vychází z divadelní hry. Tu zase inspiroval výlet dramatiků do Evropy na konci 30. let 20. století. Tam se setkali s více lidmi prchajícími před Hitlerem a jeho režimními čistkami. Snímek se natáčel od 25. května do 3. srpna roku 1942 v Arizoně a Kalifornii. Světovou premiéru si pak odbyl 26. listopadu téhož roku v New Yorku.
Zaječí úmysly
Jakmile herečka Ingrid Bergman zjistila, že má hrát s Humphreym Bogartem, chtěla se nutně dostat aspoň k jednomu z jeho filmů. Potřebovala získat pocit, že ho zná, nebo aspoň nějakou jeho filmovou osobnost a rovinu. Ještě před natáčením se setkali na večeři, do noty si ovšem moc nepadli. Vlastně je spojila jediná tendence – uvažovali, jak se z projektu vyvléknout.
Nejlépe placený
Bogart díky úspěchu filmu vydělal v roce 1946 půl milionu dolarů. V té době tak byl nejlépe placeným hercem celého Hollywoodu.
Ulice: „Protože nejsem mrcha,” prohlásí o sobě sebevědomě Soňa a Magdu překvapí i svým návrhem
Zmínka o koncentrácích
V Casablance zazní i prohlášení o nacistických koncentračních táborech. V roce natáčení, tedy 1942, ale o tomto tématu neměla ponětí prakticky celá Evropa.
Bogartova pojistka
Rozpočet snímku byl skoro milion dolarů, konkrétně 878 000. Bogart přespával v šatně, protože mu jeho žena vyhrožovala zabitím. Filmoví agenti ho tajně pojistili na částku 100 000 dolarů v případě náhlé smrti.
Film Casablanca uvede v sobotu v 15:05 ČT2.
