Starší ročníky si nepochybně vybavují nacvičování některé ze sestav. Ty mladší pak termín Spartakiáda snad někdy slyšely, minimálně jako přirovnání. Sportovnímu svátku minulého režimu se věnovalo mnoho energie, úsilí, peněz a také publicity. Krom jiného je u nás spojen i s případem tzv. spartakiádního vraha, který tehdy přepadával ženy.
Kořeny ještě dále
Na první pohled by se mohlo zdát, že šlo o záležitost čistě minulého režimu, tedy že spartakiáda vznikla právě za socialismu. Historie oslavy sportu však sahá až do dob první republiky. Tehdy se totiž v tělocvičných aktivitách organizovaly levicové části dělnických jednot. Z těchto souborných cvičení byl už jen krok k této podobě. Honosné podoby s celorepublikovou účastí se však sportovní svátek dočkal až po roce 1955.
Přípravy na ni trvaly celých pět let, takže po skončení jedné začal prakticky ihned trénink na další. To se odrazilo jak ve školních hodinách, tak ve cvičení vojáků nebo různých tělovýchovných kroužků.
Prezentace režimu
Ač je nám samozřejmě nejznámější Spartakiáda tuzemská, nešlo o československé specifikum. Velmi podobné události byly organizovány i v NDR, Albánii nebo samozřejmě Sovětském svazu. Dnes lze takto rozsáhlé organizované cvičení najít třeba v KLDR nebo Číně.
Na každý pád byla synchronizace aktivity na tak velké ploše jako je Strahov, obrovskou výzvou. Celek bylo totiž nutné rozdělit na malé kousky, aby bylo možné trénovat v každé normální tělocvičně. Jen tohle tak zaměstnalo nespočet lidí po celé zemi.
Výsledek stál ale za to. I když zrovna sbory neskládaly velké obrazy, vidět vše v perfektní synchronizaci byl zážitek pro kohokoli na tribunách. V roce 1985 se tu odehrálo celkem patnáct vystoupení během dvou odpolední. Plocha hostila skoro 190 000 cvičenců, které sledovaly zraky 1,2 milionu diváků.
Průřez generacemi
Jednou z technických výhod celého „podniku“ pak byla univerzálnost. Cvičit mohli totiž lidé naprosto napříč všemi generacemi. Rozpětí věku tak sahalo od předškolního věku po seniory, sestava byla samozřejmě vždy adaptována na konkrétní možnosti „úseku“. Rodiče si tak se svými dětmi spíš hrály, zatímco u dorostu se počítalo s nějakou fyzickou kondici i dovedností.
Rafťáci: Lásky mezi herci na place, Kerestešová s jiným hlasem a tělem, premiéra v Břeclavi a Loket místo Kašperku
Dodnes kontroverzní
Pohled na tuto aktivitu není dodnes jednotný a asi to ani není záhodno. Podle jedné strany šlo hlavně o propagandu schopností režimu, která byla nevyhnutelně přítomna. Druhá strana vyzdvihuje skutečnost fyzické zdatnosti populace. Spartakiáda totiž přivedla prakticky všechny k nějaké pohybové aktivitě.
A ta dnes hlavně u mládeže dosti chybí, na což už naráží i lékaři. Nejde přitom jen o rostoucí potíže s obezitou, ale například neschopnost kontrolovat vlastní tělo. To vede k vážným zraněním i u banálních pádů a nehod, kdy dítě zkrátka neumí pracovat s vlastním tělem.
Ten, který pronásledoval
U fenoménu spartakiád nelze pominout osobu Jiřího Straky. Ten v době od 17. února do 16. května 1985 napadl v Praze postupně jedenáct žen. Po dopadení Jiřím Markovičem byl usvědčen ze tří vražd, dvou pokusů a dalších násilných činů. Jeho přezdívka spartakiádní vrah nepochází ze spojitosti se sportem, ale protože doba jeho zločinů spadala do období příprav na 6. spartakiádu.
