Ewa Farna otevřeně o hejtech i změně postavy před celým národem: „Táhni zpátky do Polska,“ psali jí

Když se před lety objevila na scéně jako třináctiletá dívka s rovnátky, málokdo věřil, že jednou vyprodá stadion. Ewa Farna (31) dnes slaví dvacet let kariéry, má dvě děti a otevřeně mluví o ADHD, emočním jedení i hejtech, které ji kdysi zasáhly víc, než si chtěla připustit. Přesto říká: „V životě jsem fakt měla štěstí na lidi.“

REKLAMA

Nenávistné vzkazy: „Táhni zpátky do Polska“

Ewu proslavilo už v jedenácti vystoupení v polském programu, o dva roky později nazpívala debutové album a od té chvíle se rozjela horská dráha. „Byla jsem vlastně dítě, který do tý doby znalo jenom podporující rodinu, kamarády a učitele. A najednou dostaneš zprávy: ,Táhni zpátky do Polska.‘“ vzpomínala nedávno v podcastu Majka Spirita.

Naštěstí ji zachránilo prostředí. „Myslím si, že mě hodně zachránilo prostředí, který mi zůstalo stejný. Že jsem měla pořád kamarády, co jsem měla od školky.“ Kamarádi i učitelé ji podrželi, zároveň ji ale brali pořád stejně, ne jako hvězdu. „Podporovali mě, ale nebylo to tak, že by mě nechali dělat cokoliv jen proto, že někde zpívám,“ usmívala se.

Přesto tlak showbyznysu nebyl zadarmo. „Dostala jsem hroší kůži, ale někdy se osekáš i o to pěkný,“ přiznává. Aby ne – ve třinácti řešila nejen první lásky a školu, ale taky vlastní tělo před očima celého národa.

ADHD jako motor i brzda

Ewa se nikdy netajila tím, že má ADHD. O tom, jak ovlivňuje její život, mluvila tentokrát otevřeněji než kdy dřív. „Jsem fakt hodně dopaminovej člověk,“ popsala s úsměvem. Díky tomu dokáže ustát i obrovský tlak. „Vydržím strašně moc stresu. Fakt mám vysokou stresovou odolnost, což mi ukázaly i nějaký markery v těle.“

Jenže každá mince má dvě strany. „Někdy si říkám, jestli to není na úkor toho, že necítíš věci naplno.“ Nejvíc to podle ní poznáte v běžném životě. „Mám problém bejt v těch zpomalenejch momentech. Jako třeba s dětma, když se máme půl hodiny koukat na kytku…“ směje se. Kvůli ADHD chodí na terapie, aby se naučila víc prožívat i obyčejné chvíle. „Chodím na terapie, učím se bejt tady a teď, protože s ADHD to není úplně easy.“

Možná i proto působí, že má energie na rozdávání. Na festivalu ve Varech dle Blesku roztančila dav tak, že lidé zablokovali promenádu. Fotografy však pod pódium nepustila. Je ale vlastně fascinující, jak dokáže Ewa své ADHD proměnit ve výhodu. Její otevřenost může dodat odvahu i dalším, kteří se s podobnou diagnózou perou potichu.

Emoční jedení i přijetí těla

Už jako teenager musela Farna řešit tělo pod drobnohledem veřejnosti. V pubertě se jí měnila postava a všichni to samozřejmě komentovali. „Emoce nejlíp zpracuješ jídlem, což je vlastně nejjednodušší cesta,“ přiznává bez vytáček. Právě emoční jedení pak dlouho řešila s odborníky.

Na rozdíl od mnoha kolegyň nikdy nesklouzla k drastickým dietám. Místo toho napsala song Boky jako skříň a dala tak hejtrům jasnou odpověď. Časem ale začala cvičit a hlídat si jídelníček, ne kvůli posměškům, ale kvůli sobě. Dnes tvrdí, že se cítí lépe než kdy dřív. A hlavně – že ji lidé kolem ní drží pořád nohama na zemi. „V životě jsem fakt měla štěstí na lidi.“

Teď Ewa slaví dvacet let kariéry. První koncert v pražském Edenu dle iReport.cz vyprodala rok dopředu, a tak přidala druhý. „Občas se jen tak rozbrečím dojetím a vděčností,“ přiznala. Fanouškům slíbila, že chystá pořádnou show. „Mým cílem je doručit lidem naprosto nabušenej zážitek.“ Podle toho, jak to umí rozjet, se máme opravdu na co těšit.

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Edita Folprechtová
Edita Folprechtová
Psaní je mou vášní již od střední školy, a to už je nějaký ten pátek. Miluji kulturu, popkulturu, hudbu a divadlo.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA