V devadesátkách byla Eva Horká výraznou televizní tváří a měla našlápnuto k hvězdné kariéře, když zářila v Národním divadle i v televizních pohádkách. Osud však rozdal jiné karty. Talentovaná herečka vyměnila světla reflektorů za duchovní hledání a boj s depresemi. Dnes žije v ústraní, ale svou profesní hrdost neztratila. Proč odmítla roli ve filmu Šarlatán a co ji stálo zdraví?
Pamatujete si na ni jako na křehkou princeznu nebo uhrančivou krásku z televizních inscenací? Jméno Evy Horké bývalo v titulcích zárukou kvality. Herečka však nikdy nebyla typickou celebritou, která by se hnala za slávou za každou cenu. Její životní cesta připomíná horskou dráhu plnou ostrých zatáček, duchovních výšin i hlubokých pádů. V současnosti, ve svých osmapadesáti letech, si pečlivě vybírá, čemu věnuje svou energii. Nebojí se říct rázné „ne“ ani těm největším zahraničním produkcím.
Tvrdá škola
Už jako studentka konzervatoře měla štěstí, o kterém se jiným ani nesnilo. Dostala se přímo do „Zlaté kapličky“ a v Národním divadle alternovala roli Ofélie v legendárním Hamletovi. Režisér Miroslav Macháček, pověstný svou výbušnou povahou, ji však rozhodně nešetřil. Horká na to vzpomíná jako na školu života, která bolela, ale zocelila ji.
Jeden z incidentů se jí vryl do paměti navždy. Jako mladá a nezkušená herečka si dovolila přijmout roli v seriálu Rodáci v době zkoušek Hamleta, což režiséra rozpálilo doběla. „Pan režisér se tvářil jinak než vždycky. Přímo zlověstně se mě zeptal: ‚Horká! Co jste si to dovolila?‘ A to už křičel!“, popsala dramatické chvíle pro iDnes.cz.
Situace vygradovala tak, že Macháček doslova kopal do vzduchu a vyhodil ji ze zkoušky. Herečka se tehdy zhroutila, ale zachránila ji rada maminky. Ta jí řekla, ať zachová klid a prostě přijde na další zkoušku. Vyplatilo se. Horká situaci ustála a inscenaci dohrála.
Démoni v duši
Ačkoliv se jí profesně dařilo, vnitřně prožívala bouřlivé období. Už od mládí byla hledačkou smyslu života, zajímala se o buddhismus, meditace a duchovní nauky. Kolem sedmadvacátého roku života ji však zasáhla těžká krize. „Rozjela se mi silná deprese. Zhruba po čtyřech letech jsem se z toho psychickýho sešupu dostala,“ přiznala otevřeně pro iDnes.cz.
V té době také opustila Národní divadlo. S příchodem nového šéfa činohry Ivana Rajmonta cítila, že tam pro ni není místo. Instinkt ji nezklamal. Později našla útočiště v Městském divadle v Mladé Boleslavi, kde strávila šestnáct let. I tento příběh skončil hořce. Nové vedení jí dle ní vyčítalo přílišnou citovost a intenzitu, což Horká nesla velmi těžce. Nakonec se rozhodla pro radikální řez a odešla, i když ji to stálo mnoho sil a půlroční vzpamatovávání se.
Hrdost nade vše
Mohlo by se zdát, že se po ní slehla zem. Opak je pravdou. Nabídky chodí, jenže Horká naráží na moderní manýry filmových produkcí. Odmítá totiž podepsat smlouvu na roli, aniž by viděla scénář. Tato praxe je dnes u velkých projektů bohužel běžná kvůli utajení, ale pro herečku ze staré školy je nepřijatelná.
Tato zásadovost ji připravila i o roli v oceňovaném filmu Šarlatán režisérky Agnieszky Holland. „Nemoci si přečíst scénář, i kdybych měla hrát žížalu!“, vysvětlila své rozhořčení pro iDnes.cz s tím, že herci jako Josef Kemr nebo Jana Hlaváčová by na něco takového nikdy nepřistoupili. Ačkoliv později při sledování filmu zapochybovala, zda neměla udělat výjimku, vnitřní hlas jí řekl, že jednala správně. Podobně smetla ze stolu i nabídku od Netflixu, kde jí scénář poslali až po velkém boji a stresu na poslední chvíli.
Pokud se vám po hereckém umění Evy Horké stýská, máte dnes ideální příležitost si ji připomenout. Česká televize (ČT1) totiž právě dnes, v neděli 11. ledna ve 13:05, vysílá pohádku O kumburské Meluzíně, kde ztvárnila jednu z rolí.
Co dnes dělají další kdysi slavní herci a herečky si můžete přečíst ZDE.
