Znáte ho jako svérázného hrobníka z Vesničky, co „přece nebude jezdit s hnojem“, nebo jako přísného tatínka Adama Bernaua ze seriálu Návštěvníci. Evžen Jegorov byl herecký samorost s nezaměnitelným hlasem a vizáží, na kterou prostě nezapomenete. Přestože rozdával smích a byl vyhlášeným recesistou, jeho konec byl až mrazivě smutný. Před pár dny jsme si připomněli už 33 let od chvíle, kdy jeho srdce dotlouklo přímo za volantem. Bylo těsně po Vánocích a on chtěl jen udělat radost své ženě.
Osudná cesta na nákup
Vánoční svátky roku 1992 měly být pro herce a jeho rodinu obdobím klidu, ale osud to bohužel naplánoval jinak. Psal se 28. prosinec, sváteční nálada ještě doznívala a Evžen Jegorov se rozhodl, že zajede své milované manželce Marii nakoupit. Do obchodu už ale nedojel. Přímo za volantem jeho vozu ho postihl masivní infarkt.
I v posledních vteřinách života se zachoval jako chlap a zodpovědný řidič. Svůj vůz ještě stihl zastavit u cesty, aby nikoho neohrozil. Vystoupit z něj už ale nedokázal. Pomoc si přivolat nestihl a zemřel v autě, které tak miloval. Bylo mu pouhých 55 let. Manželce, se kterou žil v harmonickém svazku, tak už nákup domů nikdy nedovezl.
Recesista s ruskou duší
Kolegové ho milovali. Měl pověst dobráka, který nezkazí žádnou legraci, a jeho kousky byly legendární. Inu, kolovala v něm horká krev, narodil se sice v Praze, ale měl ruské předky a jeho dědeček byl dokonce carským důstojníkem. Sám o sobě s humorem říkal, že je původem Asiat.
Jeho kolegům utkvěl v paměti jeden husarský kousek, který by dnes asi jen tak někdo nezopakoval. „Byl známým recesistou a nikdy nezkazil žádnou legraci. Třeba jednou v noci přes celou Prahu odstěhoval piano, které postavil kamarádovi pod okno a začal na něj vyhrávat,“ vzpomínal ve své knize jeho kapelník Ferdinand Havlík. Jegorov byl totiž i geniální muzikant, válel na saxofon, klarinet i klavír a hudební nadání měl zkrátka od boha. Dokonce učil hrát na saxofon i Jitku Molavcovou.
Stín nad životem baviče
Bohužel, ani jemu se nevyhnuli vnitřní démoni. Na sklonku života bojoval se závislostí na alkoholu, která si vybrala svou daň. Musel dokonce na čas přerušit hraní v divadle a nastoupit léčení. Když se vrátil, byl to prý jiný člověk. Ten veselý „Stavjaňa“, jak mu přátelé přezdívali, se někam vytratil.
„Když se vrátil z léčebny, byl už ale takový posmutnělý, už to nebyl ten starý Evžen,“ popsala jeho proměnu Jitka Molavcová v dokumentu Příběhy slavných. Zůstal jen stín původního bonvivána, který bavil celou společnost.
Cesta na vrchol vedla přes vrátnici
Je až s podivem, že jsme tohoto herce vůbec mohli na obrazovkách vídat. Jeho začátky totiž nebyly vůbec růžové. Po konzervatoři zkoušel štěstí na DAMU, ale tam tvrdě narazil. Profesor Miloš Nedbal ho od zkoušek vyhodil. Evžen se ale zapsal do komparzního rejstříku na Barrandově a začal od píky.
Postupně se vypracoval na jednoho z nejobsazovanějších herců malých rolí. Zazářil ve filmech jako Homolka a tobolka (rekreant Bohouš), Na samotě u lesa, Slavnosti sněženek nebo v již zmíněných Návštěvnících. Svůj sen si splnil, i když odešel příliš brzy. Dnes odpočívá na pražských Olšanských hřbitovech. Pokud si jej chcete připomenout, máte možnost ve Slavnostech sněženek v iVysílání ČT.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
