Přísloví, že miliony leží na ulici, jen je umět sebrat, nabírá někdy docela zajímavých významů. Například v případě dvou turistů, kteří na jihozápadním úbočí vrchu Zvičína u Dvora Králové nad Labem objevili novověký poklad. Aktuálně odhadovaná hodnota je asi 7,5 milionu korun, jedná se o sedm kilogramů mincí a šperků.
Schránky plné zlata
Historie věcí nalezených na poli nebo lesních cestách je u nás docela bohatá. Česká archeologie tomuto „sběru“ vděčí za některé z nejkrásnějších věcí, které jsou dnes k vidění v muzejních vitrínách. Většinou se však jednalo o starší artefakty. Tyto schránky byly ve 20. století uloženy do umělého kamenného valu na okraji pole, které pak zarostlo lesem.
„Hliníková dóza, která vyznívala na povrch, obsahovala 598 mincí v 11ti sloupcích zabalených do textilie. V druhé schránce asi metr od té první byly předměty ze žlutého kovu. Jednalo se o 16 tabatěrek, deset náramku, taštičku z velmi jemného drátěného, hřeben, řetízek a pudřenku,“ popisuje nález vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech Miroslav Novák.
Mladý nález vybočuje
„Tento poklad byl schovaný v zemi nejvýše něco přes století. Vyražené letopočty ukazují na mince z let 1808 až 1915,“ upřesňuje numismatik muzea Vojtěch Brádle. Roky na mincích ale nijak neurčují, kdy se zlato v zemi ocitlo. „Důvodem jsou kusy s miniaturními značkami, tedy kontramarkami. Ty se na věci mohly dostat až po první světové válce. Vyráželi je na ně totiž nikoli u nás, ale na území dřívější Jugoslávie a to ve 20. a 30. letech 20. století.“
Právě svým složením tento nález vybočuje z toho, co se u nás obvykle daří lidem najít. „Jeho většinu totiž tvoří mince v Francie, ve větším množství jsou tu ražby Rakouska-Uherska, ale i belgické a osmanské. Naopak Německo nebo Československo zcela chybí,“ dodává numismatik.
Cena, hodnota a nálezné
Cenu věcí lze v zásadě určit pomocí analýzy přesného složení a následné srovnání se současnými cenami drahých kovů. „Hodnota nálezu je po této stránce minimálně 7,5 milionu korun. Historická hodnota je však nevyčíslitelná,“ uvádí Novák. Odměnu pro nálezce určuje zákon o státní památkové péči.
Ta vychází z některé z těchto hodnot a poskytuje ji krajský úřad do výše ceny materiálu. V jiných případech hraje roli odborný posudek a může jít až o 10 % kulturně historické hodnoty.
Cukrář Viktor v AZ-kvízu perlil: „P jako Pobodán, D jako Dluhy“ i česnek s Sandokanem
Proč je to unikátní
Věc je dle Nováka unikátní mimo jiné i kvůli již zmíněnému složení. „U pravěkých depotů lze jen mlhavě tušit události, které vedly k uložení cenností. V tomto případě se však nabízejí mnohem širší, ale o to komplikovanější možnosti studia dobových archivních dokumentů,“ vysvětluje.
Depotem se v archeologii obecně označuje hromadný nález více předmětů na jednom místě. „Tento způsob byl už od pravěku zcela běžnou praxí. Zprvu byly běžnější náboženské pohnutky, později se jednalo o ukrytí majetku v nejistých dobách s cílem se pro věci později vrátit. Tento nález se vymyká hlavně nezvykle velkým množstvím drahého kovu,“ dodává Novák.
Rybičky 48 a Pekař zase spolu. Nový letní hit „Léto 2“ je plný ska, punku i přátelství
Zdroje: CeskeNoviny, Denik, iDnes
