Důchody po volbách: Dřívější odchod do penze, vyšší valorizace i bonusy až 2000 Kč. Zaplatí to budoucí generace

Po podzimních volbách se důchody stanou jedním z nejžhavějších témat. Není to jen hra s čísly nebo právními paragrafy – jde o to, jestli budou mít senioři z čeho zaplatit nájem, léky nebo si dopřát něco navíc. Opozice slibuje návrat k dřívějším pravidlům a vyšším důchodům, jenže takové změny by podle odhadů mohly státní kasu vyjít na desítky až stovky miliard ročně.

REKLAMA

Důstojný důchod jako základní právo

Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v nedávné Partii na CNN Prima News jasně uvedl: „Důchody nejsou sociální dávka, důchody jsou nárok.“ Jeho slova rezonují především mezi starší generací, která má pocit, že současná úprava penzí je krátí a znevýhodňuje. Pokud by ANO sestavilo vládu, plánuje vrátit valorizaci na původní úroveň, tedy znovu zohledňovat polovinu růstu reálných mezd místo současné třetiny.

Důchody by se nově zvyšovaly i při dosažení určitého věku. Od osmdesátky výš by lidé dostávali pravidelný bonus – od 500 korun až po 2000 korun měsíčně pro ty, kterým je sto let. „Přidáme k důchodům od 80 let 500 korun měsíčně, od 85 let tisíc korun, od 90 let 1500 korun a od 95 let 2000 korun měsíčně,“ slíbil Andrej Babiš před měsícem v pořadu Hlasovka.

Podle Aleny Schillerové z ANO jsou tyto změny realistické. Argumentuje srovnáním se zahraničím: „V době nejvyššího tlaku na důchodový systém okolo roku 2059 budeme vydávat na starobní důchody 11 až 12 procent HDP, což bude stále méně, než dnes dávají země jako Rakousko, Itálie nebo Francie,“ řekla pro Novinky.cz.

Zvyšovat věk, nebo zvyšovat výdaje?

Zatímco stávající důchodová reforma Mariana Jurečky plánuje postupné zvyšování důchodového věku až na 67 let (u lidí narozených v roce 1989 a později), hnutí ANO navrhuje tento krok zrušit. Naopak plánuje návrat ke stropu 65 let. Karel Havlíček uvedl, že je třeba „revidovat pravidla pro náročné profese a více ocenit ty, kteří i po důchodu dál pracují.“

Například za každý odpracovaný rok v důchodu by lidé nově získali 1,5 % navíc k výpočtovému základu. Tento model má podle Havlíčka motivovat seniory zůstat déle aktivní. Hnutí ANO plánuje také zavést nový důchodový pilíř, který by sloužil jako státem garantovaný spořicí nástroj a jeho výnosy by směřovaly do oblastí jako doprava nebo energetika.

Proti tomu stojí varování ekonomů. Ministerstvo práce odhaduje, že by návrhy ANO mohly stát až 120 miliard korun ročně, pokud by zahrnovaly i silné populační ročníky, tzv. Husákovy děti. „Po úpravách je očekávaný schodek mezi jedním a dvěma procenty HDP. Zastropování důchodového věku a návrat původního valorizačního schématu by ale znamenaly výdaje v desítkách miliard,“ upozornil ekonom Petr Janský pro Novinky.cz.

Kdo bude platit důchody v budoucnu?

Jednou z opomíjených otázek celé debaty je, kdo a z čeho bude důchody platit v příštích dekádách. Sociolog Daniel Prokop z PAQ Research upozornil, že „starší lidé jsou často nemocní a nemohou pracovat, lidé nad 55 let mají horší postavení na trhu práce.“ Zároveň však varoval, že důchodový systém nemůže zůstat zcela beze změn, protože populační vývoj je neúprosný.

Na návrat k nižšímu důchodovému věku tlačí i další opozice. Tomio Okamura v rozhovoru pro iDNES.cz řekl: „Budeme prosazovat návrat maximálního věku odchodu do důchodu na 65 let a chceme vrátit i adekvátní valorizaci penzí.“ Strana Motoristé pak přidala myšlenku dlouhodobých investičních nástrojů zaměřených na zdravotní a sociální péči. A hnutí Stačilo! plánuje snížení důchodového věku na hranici věku dožití ve zdraví – zhruba na 62 let.

Udržitelnost je přednější než populismus

Zatímco opozice slibuje víc peněz a dřívější penzi, vláda současné návrhy označuje za nezodpovědné. Premiér Petr Fiala v rozhovoru pro iDNES.cz uvedl: „Reforma zajistí, že stát bude mít dostatečné prostředky na důchody současných třicátníků a čtyřicátníků. Zajistili jsme, že mladší ročníky budou mít v seniorském věku šanci dostávat slušnou penzi.“

Podle vládních propočtů by bez jakýchkoli změn mohl důchodový systém kolem roku 2050 spadnout do deficitu až pět procent HDP. Aktuálně přijatá reforma tento propad podle ekonomů tlumí zhruba na jednu až dvě procenta.

Před námi je tedy rozhodnutí, které ovlivní celý další vývoj země: má stát sáhnout hlouběji do kapsy, nebo hledat udržitelnější řešení pro mladší generace?

Přidejte si nás na seznam.cz

Přidat na Seznam.cz
Petr Vysloužil
Petr Vysloužil
Píšu o tom, co mě baví – filmy, slavní lidé a všechno kolem zdravého života. Mám rád příběhy, co mají šťávu, a texty, které nejsou nuda.

Další články
Související

REKLAMA

⚡️Nejčtenější

REKLAMA