Pravidelné zvyšování důchodů, takzvaná valorizace, je jedním z nejsledovanějších témat každého roku. Nejen důchodci koncem roku sledují, o kolik se v novém roce důchodová částka změní a jak se bude nově vypočítávat. Co nás tedy od ledna 2025 čeká?
O kolik si důchodci polepší?
Od ledna 2025 dojde k růstu důchodů průměrně o 358 korun. Základní složka, která je stejná pro všechny důchodce, se zvýší o 260 Kč a dosáhne částky 4660 Kč. Procentní část penzí pak vzroste o 0,6 %. Co to znamená v reálu? Například důchod 14 000 Kč naroste na 14 318 Kč, zatímco u vyšší penze 26 000 Kč se navýšení projeví na hodnotě 26 390 Kč.
A co předčasné důchody? Tyto valorizace se sice týkají i předčasných penzí, ovšem s výjimkou těch, které byly přiznány po 1. říjnu 2023. U nich se procentní částka nebude zvyšovat až do dosažení řádného důchodového věku.
Kdo platí důchodce? Realita průběžného systému
Mnozí se mylně domnívají, že si na svůj důchod “naspořili”. Faktem však je, že současný důchodový systém funguje na průběžném principu – tedy lidé v produktivním věku svými odvody financují důchody stávajících penzistů. Jinými slovy, dnešní důchodci jsou plně závislí na tom, jak se daří zaměstnaným.
Z průběžného systému zároveň vyplývá, proč se otázka důchodové reformy objevuje s železnou pravidelností. Podle odborníků je současná podoba systému do budoucna neudržitelná. A není to jen populární fráze. Jak ukazují statistiky, od roku 2011 narostly průměrné důchody téměř dvojnásobně, z 10 567 Kč na současných více než 21 000 Kč. Náklady na valorizace a stárnutí populace přitom dramaticky zvyšují zátěž pro státní rozpočet.
Valorizace a inflace: Iluze reálného růstu
Valorizace důchodů není jen projevem štědrosti státu, ale nutností v době rostoucí inflace. Zvýšení cen zboží a služeb totiž postupně ukrajuje reálnou hodnotu penzí. Valorizace proto slouží k tomu, aby důchodcům zajistila udržení kupní síly. Někdy se však přidává i nad rámec inflace – jako tomu bylo například v roce 2022, kdy se penze mimořádně zvýšily až o 2650 Kč.
Při pohledu na valorizace z posledních let je patrné, že reálné navýšení důchodů se liší podle výše inflace a mezd. Zatímco v roce 2021 činil růst jen 60 Kč, o dva roky později se přidávalo hned 400 Kč. I přesto je však iluze, že si důchodci mohou koupit více. Člověk to pozná v obchodě, kdy mu stejně peněženka nezůstane plná.
Důchodové mýty, kterým stále věříme
K důchodům se váže mnoho mýtů, z nichž některé zní až absurdně. Například stále přežívá názor, že se důchod vypočítává jen z posledních deseti let zaměstnání. Realita? Výše penze závisí na celoživotních příjmech od roku 1986. Některé omyly jsou ale ještě bizarnější. Třeba ten, že brigády při studiu se do důchodu nepočítají. Pokud si totiž student přivydělává legálně, může mu tato činnost pomoci splnit potřebnou dobu pojištění.
A jak je to s dobou studia samotného? Od roku 2010 se studium do důchodu nezapočítává, s výjimkou invalidního důchodu. Před tímto datem lze započítat maximálně šest let. Zajímavé je také “výchovné”, tedy částka 500 Kč za každé vychované dítě. Tento příspěvek je trvalý, nikoliv jednorázový, jak si mnozí stále myslí. Výchovné má za cíl kompenzovat nižší důchody rodičům, především matkám.
Zdroje: Kurzy.cz, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo práce a sociálních věcí
