Krvácení při čištění zubů bere většina lidí jako nutné zlo nebo banalitu, kterou vyřeší lepší pasta nebo ústní voda. Realita je mnohem drsnější. Chronický zánět v ústech funguje jako otevřená brána pro bakterie, které putují krevním řečištěm a dokážou napáchat fatální škody na srdci nebo plicích. Zubaři navíc bijí na poplach – do křesel jim usedají čím dál mladší ročníky, kterým chrup doslova rozežírá moderní životní styl. Proč je parodontóza tak nebezpečná?
Srdce v ohrožení
Mít v pořádku chrup už dávno není jen otázkou estetiky nebo svěžího dechu. Medicína v posledních letech nekompromisně prokazuje, že stav ústní dutiny přímo ovlivňuje celkovou kondici organismu. Parodontóza, tedy zánět závěsného aparátu zubu, je ve své podstatě tikající bomba. Bakterie z plaků a zubního kamene totiž nezůstávají jen v ústech. Dostávají se do krve a cestují k životně důležitým orgánům.
Lékaři upozorňují na přímou souvislost mezi zanedbaným chrupem a kardiovaskulárními problémy. Pacient s pokročilou parodontózou riskuje mnohem víc než jen bezzubý úsměv. Zánětlivá ložiska v ústech mohou zkomplikovat i banální operace, a v některých případech jsou dokonce důvodem, proč chirurgové odmítnou provést výměnu kloubu nebo operaci srdce, dokud si pacient ústa nedá do pořádku.
„K lokálním následkům parodontózy patří zejména krvácení dásní a jejich bolest, postupně se stupňující viklavost zubů až jejich vypadnutí. Množství bakterií v zubním kameni pak také způsobuje silný zápach z úst. Zejména u pacientů s oslabenou imunitou a jinými celkovými onemocněními organismu může parodontóza přispět ke vzniku srdečně-cévních onemocnění, jako je infarkt anebo zánět srdečního svalu,“ upozornil Jakub Hladík, zubní lékař centra stomatologie The Clinic.
Rizika se netýkají jen kardiaků. Zánět dásní ztěžuje kontrolu hladiny cukru v krvi, což je pro diabetiky smrtící kombinace. Dlouhodobé vdechování bakterií z úst může dokonce vést k rozvoji zápalu plic.
Energeťáky a sladké pití
Kdo si myslí, že parodontóza je nemocí seniorů, žije v hlubokém omylu. Věková hranice pacientů se nebezpečně posouvá směrem dolů. Do ordinací míří adolescenti a mladí dospělí, jejichž dásně jsou v katastrofálním stavu. Na vině není stáří, ale životní styl plný cukru a chemie.
„Onemocnění se nově ale velmi často objevuje u adolescentů, kde hlavní příčinou vzniku jsou sladké nápoje, energetické nápoje, alkohol, drogy a nevhodná strava. Věk není příčinou, s věkem přichází pouze finální stádium a dlouhodobé působení bakterií na aparát zubu, časem se problém násobí a přichází domino efekt,“ vysvětlil lékař Tomáš Pražák, zakládající lékař centra stomatologie The Clinic.
Dědictví jako výmluva
Mezi Čechy koluje řada mýtů, kterými si omlouvají svůj stav v ústech. Tím nejčastějším je genetika. Lidé se rádi schovávají za tvrzení, že špatné zuby zdědili po rodičích a nemohou s tím nic dělat. Odborníci tento alibismus odmítají. Genetika sice hraje roli, zejména ve složení slin a imunitní reakci, ale není rozsudkem.
Mnohem větší problém představuje nevědomost. Parodontóza nebolí hned. Člověk může roky žít s chronickým zánětem, aniž by tušil, že se mu v ústech odehrává destruktivní proces.
Statistiky jsou neúprosné. Nějakou formou tohoto onemocnění trpí polovina až šedesát procent dospělé populace v Česku. „Středně těžkou až těžkou parodontózou trpí zhruba 20 procent dospělých, často bez toho, aniž by věděli, že onemocněním trpí. Až 90 procent pacientů o probíhajícím onemocnění vůbec netuší,“ uvedl Pražák.
Marketing versus realita
Regály drogerií praskají pod náporem „zázračných“ past, které slibují okamžité zastavení krvácení a zpevnění dásní. Z pohledu stomatologů jde často jen o vyhazování peněz. Žádná pasta nedokáže odstranit příčinu problému, kterou je zubní kámen a bakterie hluboko pod dásní. Pokud nejsou součástí odborné léčby, fungují tyto produkty pouze jako placebo pro dobrý pocit pacienta.
Jedinou cestou je mechanické vyčištění. Dentální hygiena není moderní výmysl pro tahání peněz z kapes, ale nutnost. U lehčích forem stačí hloubková kyretáž, tedy odstranění kamene pod dásní.
Pokud pacient přijde pozdě, nastupuje radikální řešení. Zachraňovat každý zub za každou cenu nedává smysl. Zkažené zuby jsou toxickým ložiskem, které musí z těla pryč, aby se zachránil zbytek chrupu a celkové zdraví.
„Odstraňování zubů je pro pacienty pochopitelně složité – lidé často nechtějí o vlastní zuby přijít za žádnou cenu, zároveň mají obavy, že budou nějakou dobu bez nich. Je ale třeba uvědomit si, že se díky tomu zachrání co nejvíce zdravých zubů, ty špatné musejí zkrátka pryč,“ uzavřel stomatolog.
