ČT1 v neděli odpoledne připomene legendární sedmidílný seriál Dobrá Voda, který vznikl už v roce 1982 pod vedením režiséra Františka Filipa. Příběh o dostizích, hřebčínu i starých křivdách se zaryl do paměti nejedné generace. Jen málokdo však tuší, jaké zajímavosti a drobné peripetie se za natáčením tohoto venkovského dramatu ukrývají.
Veterinář, který se vrací domů, a kulisy z moravského života
Seriál Dobrá Voda vypráví o veterináři Petru Čechovi, který se po letech vrací do rodného kraje, aby znovu nastartoval svůj život. Jenže domov už není tím, čím býval. Do cesty mu vstupují dávné lásky, rivalové, ale i problémy kolem dostihového chovu koní.
Režisér František Filip, tehdy už ostřílený tvůrce televizních projektů, vsadil na ryzí venkovskou atmosféru. Exteriéry proto pořídil především ve Slatiňanech, konkrétně ve známé Švýcárně, kde se dodnes nachází státní hřebčín. Díky tomu mohl divákům nabídnout autentický pohled do zákulisí dostihového světa.
Scenárista Jiří Hubač zase čerpal inspiraci z vlastních cest po českém a moravském venkově. Některé postavy i jejich charaktery vycházejí ze skutečných lidí, se kterými se setkal.
Herecké hvězdy, mladý Donutil a bahno až po kotníky
V hlavní roli veterináře exceloval Petr Haničinec (†77), kterého diváci tehdy znali především z televizních inscenací a populárních dramat. Vedle něj zazářila Iva Janžurová (84) coby jeho dávná láska. Své si na place odbyl také mladý Miroslav Donutil (74), pro něhož šlo o jeden z prvních větších televizních projektů.
Podmínky při natáčení ale nebyly zrovna pro slečinky z kavárny. Herci se brodili rozmoklými pastvinami, zažívali mrazy i horko. Janžurová později s úsměvem přiznala, že jako tehdejší „pražská dáma“ si musela zvykat na vůni stájí a na to, že se na podpatcích do bahna moc nedostane.
Nezapomenutelný otisk do seriálu vtiskl také Josef Kemr(†72) a Čestmír Řanda (†62). Oba patřili k tehdejší herecké špičce a jejich výstupy dodaly příběhu pořádnou dávku lidskosti i humoru.
Lorenzo Lamas se pošesté rozvádí. Odpadlík sice zestárl a přišel o hřívu, ale v Praze ukázal, že má stále šmrnc
Petr Haničinec dle CSFD vzpomínal, jak se před natáčením musel zbavit strachu z koní. „Nejdříve jsem jezdil do Slatiňan koně krmit a trochu jsem se jich bál. Potom jsem se učil jezdit a hodně jsem se jich bál. Nakonec jsem si je zamiloval,“ prohlásil s typickým nadhledem. Právě tato lidskost a obyčejná obava z majestátních zvířat dodala jeho postavě Josefa Hovory zvláštní křehkost.
Vladimír Dlouhý (†52) měl naopak zkušenosti s ježděním už od svého debutu ve filmu Už zase skáču přes kaluže, takže při natáčení skoků přes překážky ho klidně nechali sedět v sedle. A mladý Lukáš Vaculík (63) se stal díky Dobré Vodě idolem ženského publika. Právě z tohoto seriálu pochází jeho přezdívka „koňský miláček divaček“.
Hereckou partu doplnil Ladislav Mrkvička (†81), jenž si prý jednou na place „přihnul“ tak, že režisér Filip raději použil záběr, který vznikl hned na první dobrou. Mrkvička pak prý marně pátral, kdy to budou točit znovu.
Kouzlo dostihů, kaskadéři a Velká pardubická
Kromě lidských dramat měla Dobrá Voda i dost akční momenty. Nejnáročnější bylo natáčení scén z rekonstrukce Velké pardubické. Podle štábu šlo o peklo na zemi – kolizní scény a pády museli odehrát zkušení kaskadéři, zaměstnanci hřebčína a členové jezdeckých oddílů. I tak bylo riziko obrovské, a závodní koně byli pro jistotu pojištěni na víc než dva miliony.
Filmaři si pomáhali i archivními záběry z reálných dostihů, aby scény působily co nejvěrněji. Divák si tak ani nevšimne, kde končí herecký výkon a začíná dokumentární materiál. Ostatně to byla tehdy běžná praxe, kterou si pochvalovali jak diváci, tak dramaturgové.
V kulisách hřebčína, mezi vůní sena a dusotem kopyt, vznikla i Modlitba koně, kterou v seriálu recituje Jaromír Hanzlík (77). Dodnes mu prý chodí dopisy s prosbou, aby ji poslal celou – v seriálu totiž chybí závěr: „a Bůh se Ti odmění zde i na věčnosti.“
Místa natáčení a chyby, které si málokdo všiml
Seriál se dle webu Filmová místa natáčel hlavně ve Slatiňanech u Chrudimi, v Kladrubech nad Labem, ale i v Písku či Heřmanově Městci. Chalupa, kde bydlel Hanousek (Josef Kemr), stojí dodnes nedaleko Kočičího hrádku. Od roku 2014 tu dokonce najdete malé muzeum věnované Dobré Vodě. Restaurace, kde často posedával Mrkvička alias Milda Janýr, fungovala ještě dlouho po natáčení jako penzion U zámku.
Zajímavostí je, že seriálový hotel v Chrudimi se objevil i v jiném legendárním seriálu – Zkoušky z dospělosti z roku 1979. A hostinský, kterého hrál Pavel Spálený, si stejnou roli zopakoval už dřív v Chalupářích. Inu, recyklace byla v české televizi vždycky oblíbený sport.
Pár drobných kiksů by se ale našlo – například v prvním díle říká Vladimír Dlouhý, že sloužil u „hraběte Aušpurka“. Ve skutečnosti šlo o knížata z Auerspergu, která panství i hřebčín dlouho vlastnila a zásadně je zmodernizovala. Ale kdo by se nad tím dnes trápil, když seriál pořád tak krásně voní venkovem?
Seriál lámal rekordy sledovanosti
Dobrá Voda patřila už v době svého uvedení k tahákům Československé televize. Seriál sledovaly miliony diváků a dodnes ho mnozí považují za nejpovedenější dílo z „venkovského cyklu“. „Ten seriál jsem hltal,” přiznal pro web iDNES známý žokej Josef Váňa.
Melodii úvodní znělky, kterou složil Zdeněk Marat, si pamatuje nejeden fanoušek i o čtyřicet let později.
V roce 2014 se ve Slatiňanech konala vzpomínková akce s výstavou fotografií z natáčení. Místní si tak mohli připomenout dobu, kdy se jejich ulice a dvory změnily na živou kulisu populárního seriálu.
Díky tomu, jak přirozeně Dobrá Voda zobrazila život na vesnici, se stala malou kronikou své doby. A i když už dnes nikdo neřeší dávné spory mezi stájemi a JZD, příběhy lidských vztahů, nadějí i zklamání zůstávají stejně silné.
Vlaďka Erbová našla po dvou rozvodech se sportovci štěstí: Pohledný podnikatel děti přijmul za své a staví jim nový domov
Zdroje: Česká televize, ČSFD, Filmová místa, iDNES
