I v komedii Marečku, podejte mi pero, nazvali 19. století stoletím páry. Dnešní doba je na rozdíl od něj jasně digitální – kdo nepoužívá technologie, jako by ani nebyl. Celý trend se týká hlavně mladší generace, která se prakticky rodí s mobilem v ruce, nebo střední, která technologie potřebuje hlavně k práci. Do celého spektra ale velmi svižně přibývají i senioři.
Digitální domorodci
„Už před školou jsem měla digitální přehrávač s pohádkami do auta. V osmi jsem na Vánoce dostala první smartphone, od deseti si dělám úkoly na vlastním počítači,“ vyjmenovává dnes patnáctiletá Ema z Prahy. Patří ke generaci Z narozené v letech 1998-2013, někdy tzv. digitálním domorodcům. Pro ni a její vrstevníky jsou digitální zařízení přirozenou součástí okolí.
Je však třeba si uvědomit, že nejde o nějaký výstřelek. Úkoly v PowerPointu nebo jako video jsou dnes standardem, který chce i škola. Stejně jako pracovníci prezentují stejný formát před pracovními týmy, rozebírají je děti ve škole.
Digitální senioři
Skoro polovina, konkrétně 38 % seniorů se dle průzkumu T-Mobile řadí mezi tzv. digitální nadšence. Novým výzvám jsou otevřeni a celkem svižně si je osvojují. Další skupina je zvyklá počítače i telefony používat na několik konkrétních věcí (videohovory, maily), cokoli dalšího jim musí ukázat či vysvětlit někdo zdatnější.
Společnost tuto věkovou skupinu často podceňuje, každým rokem ale těch zdatných seniorů přibývá. Jen podíl online seniorů, tedy s vlastním stálým připojením, se za poslední dekádu zdvojnásobil. Tlačítkový telefon je u nich už spíš vzácnost, často mají i vlastní laptop.
Sociální sítě jim přejí
Facebook a další virtuální prostory jsou jim poměrně dost nakloněny. Hlavně z toho důvodu, že jedna platforma dovoluje chatování, procházení novinek, diskusní skupiny i videohovory. Ani na Instagramu se nebojí promluvit například k politice. Před minulými prezidentskými volbami tak proběhla vlna videí, kde radili Andreji Babišovi, aby z nich nedělal blbce.
Dostavuje se i trend osobní prezentace, stejně jako se na Instagramu prezentují modelky, influenceři a další celebrity. Zajímavým příkladem je třeba provokující a pro mnohé šokující FlexyBabka, kterou i na TikToku i Instagramu sledují statisíce lidí.
Úterní Ulice: Naštvaný Matěj, Adrianino rozhodnutí a Soniny výčitky
Nebezpečné místo
Jak jsou ale sociální sítě přátelské a přístupné, jsou stejně tak plné lovců nejrůznějších důvěřivců. Týká se to všech věkových i sociálních skupin, tedy i seniorů. Nejčastějším podvodem jsou tzv. phishingové maily či zprávy. Podvodník se vydává například za banku nebo úřad a chce po své oběti vyplnit citlivé údaje.
Přestože je struktura podvodu prakticky stále stejná a policie se snaží o osvětu, objevují se nové případy prakticky každý týden. Dále se jedná o romantické podvody, velmi „výhodné“ investiční nabídky, vydávání se za příbuzného nebo loterie.
Problém citlivých fotek
Ne tak známou je snadnější sklon seniorů sdílet citlivé fotky vnoučat, někdy je dokonce posílají dalším lidem. Z průzkumu týmu E-Bezpečí z roku 2023 plyne, že intimní fotky dětí sdílí naprosto bez problémů na sociálních sítích až 80 % rodičů.
„Mám na Facebooku jenom opravdu přátele, který znám. Já si myslím, že to je dobře a nemusím se na to dítěte ptát. Příbuzní vidí, jak já stárnu a vnouček roste,“ říká hrdá babička Pavlína. Problém ale je, že ke snímkům na sociálních sítích se lze snadno dostat vyhledávačem. Koho tak mají prarodiče v přátelích, nehraje často žádnou roli.
Pavel Cejnar slaví 49: Utajená veselka i transplantace vlasů
Zdroje: OlomoucRozhlas, Instagram, CyberBlog, EvropaVDatech, iDnes
