Pokud nejste milovníci adrenalinu nebo fanoušci hororů, asi se děsivým věcem spíše vyhýbáte. A vyhlídka na děsivý sen, po kterém se náhle vzbudíte zpocení i na patách, vás proto moc neláká. Nedávné výzkumy ale ukazují, že nočí můry mohou mít blahodárný vliv na lidskou imunitu.
Strach a imunita
Imunita organismu je od útlého dětství budována vystavováním těla nepřiznivým vlivům. V moderní době k tomu dochází očkováním a stykem s dalšími dětmi. Stejnou roli plní i zvířata, která byla v dobách minulých přirozenou součástí života na statcích a venkově obecně. A jak se ukazuje, tak je strach stejným stimulem.
Konkrétně toto spojení sledovala studie dánské Aarhus Univeristy, publikovaná na webu ScienceDirect. Badatelé pečlivě sledovali 22 jedinců s malou mírou zanícení organismu. Ti strávili 50 minut ve strašidelném domě plném děsivých klaunů, zombií a herců s motorovými pilami a hrůznými škraboškami.
Výsledek pokusu?
Více jak 80 % účastníků vykazovalo silnou redukci zánětlivých zdravotních problémů. Téměř polovina se jich vrátila na normální úroveň. Následoval větší experiment s 91 účastníky, který potvrdil výrazné změny imunitního systému po podobné zkušenosti.
Efekt krizových situací
Návštěva strašidelného domu nebo i horská dráha. Obě situace spouští v organismu psychologickou a následně i fyziologickou reakci, konkrétně příval endorfinu a adrenalinu. Přesným efektům na imunitní funkce však zatím moc nerozumíme. Studie současně odhalila pokles v počtu imunitních buněk, které bojují s patogeny nebo nádory.
Podle vědců může vystavení organismu náhlému strachu aktivovat obranný mechanismus podobný stresu z extrémního chladu. Výzkumy se zvířaty ukázaly, že strach stimuluje adrenergický systém odpovědný za reakci typu „uteč nebo bojuj“. Ten současně připravuje organismus na infekci nebo zranění.
Měření strachu
Během pokusu s domem hrůzy zažívali účastníci střední až vysoký stupeň děsu se srdečním tepem v průměru 112 úderů za minutu. Hodinu trvající aktivita tak zrcadlila efekt vystavení chladu.
Požár Národního divadla: Nešťastná náhoda, nebo úmyslné zapálení? Co naznačují důkazy
Je potřeba provést ještě další výzkumy, aby z tohoto prvního impulsu vyšlo něco konstruktivního a souvislého. I tak je ovšem tento nekonvenční přístup zábleskem slibných možností pro zvýšení imunity a celkově lidského zdraví.
Možnost poprat se s úzkostí
Pozitiva nočních můr tu ovšem nekončí. Vícero studií ukázalo, že děsivé sny jsou paradoxně bezpečným prostředím, ve kterém se může nás mozek vypořádat s traumaty a úzkostmi. To, čeho se bojí, si dá do formy příběhu, ve kterém těžké situace zvládne. Po probuzení je vám pak o něco lépe, protože jde o minulost, nikoli přítomnost.
Cvičení na reálné hrozby
Podle neurovědců se naše tělo i mozek skrze zlé sny připravuje na reálné životní hrozby. Pamatujete si na varování z dětství: „Nedívej se na ten horor, bude se ti o tom zdát.“? Není od věci to udělat cíleně a takto si „zahrát“ potenciálně rizikovou situaci.
Porozumění potlačovaným emocím
Sny jsou způsobem, jakým si v sobě mozek průběžně uklízí informace. Setkáváte-li se tedy opakovaně s nepříjemnými sny, dost možná je načase se vyrovnat s některými emocemi nebo vzpomínkami. Během REM fáze spánku jsou totiž systémy potlačení vypnuté a tyto emoce mají „volnou ruku“.
Všechno tohle platí zvláště v momentech, kdy se opakují sny s podobnými motivy, případně dokonce totožné.
