Pokračování jedné z nejslavnějších českých komedií mělo být událostí desetiletí. Místo toho se druhé Dědictví stalo spíše smutným pomníkem jedné éry a terčem ostré kritiky. Bolek Polívka se v roce 2014 vrátil do role Bohuše Stejskala, ale diváci v kinech marně hledali onu lehkost a živelnost, kterou snímku v devadesátých letech vtiskla Věra Chytilová. Pozadí vzniku druhého dílu je přitom možná dramatičtější než samotný děj filmu. Provázely ho milionové dluhy, alkoholové excesy i odmítnutí klíčových herců.
Démon alkohol neúřadoval jen ve scénáři
Zatímco ve filmu se Bohuš Stejskal po smrti své milované Vlastičky (Dagmar Havlová) po sedmi letech abstinence znovu napije, ve skutečnosti měl se skleničkou problém někdo úplně jiný. Kdo by čekal, že natáčení komplikoval svými večírky sám Polívka, mýlil by se.
Hlavním aktérem alkoholových eskapád byl totiž dle TV Nova režisér Robert Sedláček. Ten převzal štafetu po Věře Chytilové, která o pokračování nejevila zájem. Atmosféra na place byla kvůli jeho indispozicím často na bodu mrazu a štáb musel řešit situace, které nemají s profesionální filmařinou nic společného.
Režisér měl často mizet a jeho stavy údajně ovlivňovaly harmonogram i náladu celého týmu. „Vždycky večer po natáčení si Sedláček dal pár skleniček, sedl do auta a jezdil po okolí. Nikdo nevěděl, kde je. A ráno se pak několikrát hledal. Když se objevil, měl kocovinu, a byl na lidi ze štábu hnusný,“ prozradil zdroj ze štábu pro ahaonline.cz.
Sám Polívka se prý v té době modlil, aby se film vůbec dokončil. Produkce měla na natočení celého snímku pouhých 28 dní, což je v kontextu celovečerního filmu šibeniční termín. Každé zdržení tak znamenalo obrovský problém a riziko pro rozpočet.
Proč Irenka řekla rázné ne
Diváci se těšili na návrat staré party. Zatímco Arnošt Goldflam, Miroslav Donutil nebo Ivana Chýlková na nabídku kývli, jedna ze zásadních tváří jedničky chyběla. Šárka Vojtková, představitelka prostitutky Irenky, se v pokračování neobjevila. Oficiální důvody byly dva. Tím prvním byla její nová životní role matky, tím druhým kvalita scénáře, který se jí vůbec nezamlouval. Nechtěla se vracet do škatulky lehké ženy, když její reálný život byl už úplně jinde.
Bolek Polívka její absenci vysvětlil s jistou dávkou pragmatismu, přestože její postava by ději dodala potřebnou nostalgii. „Z Irenky se stala maminka a asi se nechce opět objevit v roli ženy k ničemu a schopné všeho,“ prozradil Bolek Polívka pro aktualne.cz. Místo ní tak do Bohušova života vstoupily nové ženy, například Jitka Čvančarová, ale chemie z prvního dílu se už zopakovala jen stěží.
Ve filmu se naopak objevila Polívkova skutečná dcera Anna, která si zahrála i jeho dceru filmovou. Zajímavostí je i účast Milana Lasici, který tím porušil své veřejné předsevzetí, že už ve filmu hrát nikdy nebude.
Finanční tíseň a faktické chyby
Motivace k natočení druhého dílu byla často diskutována. Mnozí kritici i fanoušci se domnívali, že hlavním motorem nebylo umělecké pnutí, ale prázdná kapsa. Bolek Polívka v té době čelil obřím dluhům spojeným s jeho farmou v Olšanech. Objevily se spekulace, že Bolek Polívka tento film natočil kvůli tomu, aby splatil dluh vůči své farmě v Olšanech. Film tak vznikal pod obrovským tlakem na komerční úspěch, který by herci pomohl z finanční propasti.
Spěch a stres se projevily i na faktické stránce díla. Scénář obsahoval chyby, kterých by se zkušení tvůrci měli vyvarovat. V jedné scéně se Bohuš chlubí, že předal právníkovi Ulrichovi (Miroslav Donutil) částku 7,5 milionu korun v hotovosti v obálce. Děj se odehrává v době, kdy už dávno platil zákon omezující platby v hotovosti. Již od 1. 7. 2004 však platí v ČR zákon omezující platby v hotovosti mezi fyzickými osobami v max. výši 350 000 Kč. Bohuš i jeho právník by se tak dopustili trestného činu, což u postavy renomovaného advokáta působí nevěrohodně.
Kromě logických chyb se štáb potýkal i s nehodami. Přímo na place se zranil kůň, na kterém Bolek Polívka jezdil. Produkce musela narychlo shánět náhradu. Musel být tedy dovezen z Prahy nový kůň a maskéry pak následně poupraven do podoby původního bílého koně s hnědými skvrnami. I takové detaily ukazují, jak náročný vznik tohoto snímku byl.
Hořká tečka za veselou historií
Výsledek v kinech byl rozpačitý. Kritici snímek strhali a diváci na ČSFD mu udělili podprůměrných 31 %. Místo třeskuté komedie dostali spíše smutnou sondu do života stárnoucího muže, který ztratil směr. Sám Polívka si posun uvědomoval a snažil se ho obhájit.
Někteří recenzenti film nazvali „Zpovědí okoralého klauna“ nebo trefně poznamenali, že jde o „Moravského vlka z Wall Street“. Přesto má snímek své momenty, zejména díky hereckým bardům a hudbě. Pokud chcete posoudit, zda si pokračování zaslouží tak tvrdou kritiku, nebo zda v něm s odstupem času najdete i něco víc než jen snahu vydělat na dluhy, máte možnost. Film vysílá Nova Cinema 3. ledna v 16:15.
Zajímavosti a perličky z natáčení dalších českých i zahraničních filmů či seriálů si můžete přečíst ZDE.
