Dějiny k nim byly kruté, přesto zůstali stát zpříma. Rod Schwarzenbergů patřil k nejmocnějším v Evropě, než jim československý stát speciálním zákonem ukradl majetek v hodnotě miliard. Dnes, více než dva roky po smrti Karla Schwarzenberga, stojí v čele rodu jeho syn Jan Nepomuk. Žije v ústraní, daleko od pražských kaváren, a stará se o to, co z rodového dědictví zbylo.
Vládce, který nestojí o publicitu
Když v listopadu 2023 zemřel Karel Schwarzenberg, odešel s ním kus české historie. Byl to bonviván, diplomat a člověk, který spojoval světy. Jeho syn Jan Nepomuk, jemuž v rodině neřeknou jinak než Aki, je z úplně jiného těsta. Médiím se vyhýbá, politiku nekomentuje a většinu času tráví na zámku Obermurau ve Štýrsku. Právě tam spravuje rozsáhlé lesy a majetky, které rodině zůstaly v Rakousku.
Jeho život však nebyl vždy jen o správě majetku. Vášnivý lovec si prošel složitým obdobím, když mu v roce 2011 při nehodě explodovala zbraň přímo u obličeje. Následky byly hrozivé a rekonvalescence dlouhá. „Měl jsem ve tváři třináct zlomenin. Nejdříve to velmi bolelo, tvář byla k nepoznání, ale trvalým následkům jsem se vyhnul,“ řekl Jan Nepomuk v ojedinělém rozhovoru pro rakouský web News.at.
Dnes pětapadesátiletý šlechtic působí uzavřeně, ale povinnosti plní s německou precizností. Na rozdíl od otce, který byl doma všude a nikde, je Jan pevně spjat s půdou a lesem.
Ukradené miliardy a zákon pro jednoho muže
Mluvit o Schwarzenberzích a nezmínit křivdu, která se jim stala, by bylo pokrytecké. Tento rod nepřišel o majetek jen tak. Československý stát v roce 1947 přijal zákon č. 143/1947 Sb., známý jako Lex Schwarzenberg. Byl to právní unikát namířený proti jediné rodině. Cíl byl jasný. Sebrat hlubocko-krumlovské větvi všechno. Zámky Hluboká, Český Krumlov, tisíce hektarů lesů, rybníky, pivovary.
Schwarzenbergové byli loajální občané a podporovali odboj. Důvodem byla prostá, přízemní závist a velikost jejich majetku, která dráždila komunisty i tehdejší demokraty. Karel Schwarzenberg, který pocházel z chudší orlické větve a později byl adoptován do té bohatší, získal v restitucích po roce 1989 zpět pouze majetek orlické větve (Orlík, Čimelice, Dřevíč). Obrovské panství v jižních Čechách zůstalo státu.
Sám kníže to bral s nadhledem sobě vlastním a o navrácení krumlovského panství nikdy agresivně neusiloval. „Nám jenom sebrali majetek, jinde se i vraždilo,“ uvedl Karel Schwarzenberg pro Paměť národa. Jeho nevlastní sestra Alžběta Pezoldová to však viděla jinak a vedla se státem (i s Karlem) dlouholeté a vyčerpávající soudní bitvy. Její snaha však narazila. Jediné, co se jí podařilo získat zpět, byla rodinná hrobka v Třeboni.
Budoucnost rodu leží na bedrech manažera z Porsche
Otázka nástupnictví je v šlechtických rodech alfa a omega a u Schwarzenbergů začíná být aktuální. Jan Nepomuk je podruhé ženatý. Jeho manželkou je italská šlechtična a spisovatelka Francesca Riario-Sforza. Pár je však bezdětný. Pokud se Jan nedočká syna, rodová linie a tituly přejdou na jeho bratrance.
Tím vyvoleným je Ferdinand Schwarzenberg. Třiatřicetiletý manažer má k Česku mnohem blíže než současná hlava rodu. Žije zde, studoval tu a profesně se mu mimořádně daří. Pracuje jako ředitel automobilky Porsche pro střední a východní Evropu. Je to moderní aristokrat, který nesedí na zámku a nečeká na rentu, ale tvrdě pracuje v korporátním světě.
Ferdinand se v roce 2023 oženil s Marií Frilingovou, potomkem Marie Terezie. Pokud se vlády nad rodem ujme on, vrátí se těžiště Schwarzenbergů dost možná zpátky do Čech. Kruh se uzavírá.
.jpg){kind=link}