Miliony cestujících denně slýchají její uklidňující hlas při čekání na zpožděný vlak. Herečka Danuše Hostinská-Klichová propůjčila svou intonaci nádražním hlášením už na konci devadesátých let. Dnes žije poklidným rodinným životem na okraji Brna, před kamerou ale kdysi platila za velmi odvážnou krásku.
Nekompromisní cenzura milostných scén
Zcela zásadní roli získala v kriminálce Svědectví mrtvých očí. Diváci si mohou tento temný příběh připomenout právě tuto sobotu na obrazovkách stanice ČT1. Zahrála si tu mladou podnájemnici Danielu, která udržuje milostný poměr se starším profesorem Horáčkem. Toho suverénně ztvárnil Jiří Adamíra. Univerzitní profesor v příběhu chladnokrevně likviduje veškeré důkazy o svých zločinech, aby nepřišel o pohodlný život s bohatou manželkou.
Společně s Adamírou natáčeli velké množství intimních pasáží. Komunističtí cenzoři ovšem většinu postelových scén vystřihli a diváci je v kinech nikdy neviděli. „Začala jsem to brát jako samozřejmost, že to patří k práci herečky,“ zavzpomínala Hostinská-Klichová v rozhovoru pro Český rozhlas. Svlékání před kamerou zažila už o tři roky dříve v televizním snímku Natali. V civilním životě se otevřeně považuje za naturistku a nahota pro ni nepředstavovala problém.
Přístupu Jiřího Adamíry si velmi vážila. Zkušený kolega jí pomáhal po herecké stránce a po každé choulostivé klapce ji okamžitě galantně zahaloval do županu. Klichová ve filmu vystupuje jako výrazná černovláska. Ve skutečnosti měla tehdy vlasy světle hnědé a pro roli musela radikálně změnit vizáž.
Překvapivé setkání ve vlaku
Rodiče měli o budoucnosti své dcery úplně jinou představu a přáli si mít v rodině veterinářku. Láska k divadlu se u ní ale projevila už v patnácti letech. Rychle si prosadila studium na Státní konzervatoři a úspěšně absolvovala i brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Své první divadelní angažmá získala ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Působila také v Huse na provázku a na dlouhá léta zakotvila v ostravském Divadle Petra Bezruče.
Před televizní a filmové kamery ji dostala úplná náhoda. Cestovala vlakem a ve stejném kupé seděl televizní režisér Petr Tuček. Slovo dalo slovo a Klichová začala dostávat první nabídky. Objevila se tak ve snímcích Brácha za všechny peníze, Zlaté rybky nebo později v hudebním filmu Rok ďábla. Její tvář znají i příznivci seriálů Četnické humoresky a Okno do hřbitova.
Nádražní hlášení s dokonalou intonací
Železnice ovlivnila její kariéru ještě jednou. V roce 1999 namluvila první hlášení pro dvě stanice. Systém se od té doby masivně rozšířil a její hlas dnes zní z reproduktorů na více než polovině všech českých nádraží i přímo v mnoha vlacích. Cestující ji na internetových diskusích často s úsměvem překřtili na Andulu.
Namlouvání stovek názvů stanic představovalo mimořádně náročnou práci. Klichová musela každou jednotlivou frázi vyslovit ve čtyřech různých intonačních variantách. Počítač díky tomu dokáže plynule skládat věty tak, aby zněly přirozeně před tečkou, před čárkou nebo v klidném tempu uprostřed sdělení.
Osudová láska po padesátce
Zvěrolékařkou se podle přání rodičů nestala, láska ke zvířatům u ní ale zůstala a nakonec sehrála roli i v jejím osobním životě. Své pravé štěstí našla herečka až ve svých jednapadesáti letech. Právě tehdy potkala svého budoucího manžela. Hned při první návštěvě u něj doma ji jeden z jeho psů přátelsky olízl a dal jí tlapky na ramena. „Vždyť oni věděli dřív než my, že tady zůstaneš,“ dodal tehdy s úsměvem její muž.
Dnes rodina žije v domě na okraji Brna. Hostinská-Klichová se naplno věnuje péči o domácnost, velmi ráda cestuje a bedlivě sleduje kariéru své dcery. Marta Ondráčková jde ve šlépějích matky a působí jako moderátorka. Diváci si ji mohou pamatovat z ranního pořadu Snídaně s Novou. Klichová pro dceru zůstává velkým profesním vzorem a naprosto upřímným kritikem.
