Dalibor Janda letos slaví 45 let na scéně. Přestože jeho hity z osmdesátek stále rozeznívají rádia i koncertní sály, sám si nese hluboké jizvy, které žádná sláva nezahojí. V otevřeném rozhovoru poprvé po letech detailně promluvil o rodinné tragédii, která ho poznamenala na celý život – sebevraždě syna Dalibora mladšího.
Zpěvák s „nesocialistickým hlasem“ a těžkým osudem
Dalibor Janda, rodným jménem Václav, si prošel kariérou jako na horské dráze. Před rokem 1989 byl „nevhodný“ pro režim kvůli rebelskému vzhledu a stylu, v 90. letech naopak vadil tím, že připomínal minulost. „Byl jsem moc úspěšný a za to jsem dostal přes hubu,“ vzpomínal Janda pro Blesk na dobu, kdy ho Česká televize bojkotovala a někteří kolegové, kteří mu kdysi lezli do přízně, ho později pomlouvali.
Přesto všechno se nevzdal. Dnes má za sebou pět tisíc koncertů, tři Zlaté slavíky a více než 150 písní. A jak sám říká, část z nich ani nechtěl zpívat – třeba hit Hráli jsme kličkovanou považoval za trapný. Jenže publikum ho milovalo. V osobním životě ale přišla rána, která ho navždy změnila.

Syn, který odešel příliš brzy
V roce 2002 Jandova rodina přišla o syna Dalibora (†21), který ukončil svůj život skokem z Nuselského mostu. „Říká se, že čas rány zahojí, ale jizva zůstane. A někdy se to podepíše na zdraví. Já měl infarkt a třikrát byl na druhé straně,“ přiznal Janda, kterého psychické napětí dohnalo až na pokraj života.
O synovi mluví s pokorou a bolestí. Vyčítá si, že se mu nevěnoval tolik, kolik by měl. „Celé jeho dětství jsem jezdil po všech čertech. Člověk si musí spytovat svědomí,“ přiznává. Syn podle něj trpěl neúspěchy, střídal zaměstnání a zmítal se v nešťastné lásce. „Měl jsem silný pocit, že se stane něco zlého. Ale nenapadlo mě, že to bude definitivní.“
Tragédii navíc doprovázely otřesné reakce okolí. „Jednou jsem na toaletě zaslechl dva lidi, jak mi tu smrt syna vyloženě přáli. Známé tváře. Bylo to strašné.“

Pamatujete sympatickou blondýnku z kapely Holki? Jak dnes žije třiačtyřicetiletá Katka Brzobohatá
Jak přežít nejtěžší období? Odpověď našel u odborníků
Janda otevřeně mluví o tom, že mu pomohla terapie. „Podle mě je lepší se z toho vykecat, než to držet v sobě.“ I díky tomu se dokázal vrátit na pódia a znovu rozdávat radost. Jeho dcera Jiřina dnes kráčí v jeho šlépějích, i když původně o tom Janda snil jiný scénář: „Nechtěl jsem, aby zpívala. Ale měla to v sobě. Teď jí aspoň říkám – neber si umělce!“
Letos v dubnu oslaví Janda v Lucerně 45 let na scéně. Koncert má být nejen oslavou hudby, ale i života samotného. Života, který se s ním nemazlil, ale který se rozhodl nezabalit. Ani po nejtemnějších chvílích.
