Pracovat pouhé čtyři dny v týdnu si mohou lidé vyzkoušet jen občas, když se do týdne trefí státní svátek nebo si vezmou dovolenou. Se zavedením tohoto režimu už ale experimentuje stále více firem na mnoha místech – a to nejen v Evropě. V Česku by si tento čtyřdenní model ráda vyzkoušela většina zaměstnanců, konkrétně 70 %. Jaké jsou jeho reálné přínosy a rizika?
Důvod a trend doby
Dlouho byl a je propagován hlavně jako nástroj lepšího poměru práce a osobního života. V rámci korporátní Ameriky je pět pracovních dní s rozsahem „nine to five“ už tak zajetých a zautomatizovaných jako ranní čištění zubů. Nebylo tomu tak ovšem vždycky a třeba konecm 19. století mohl dělník v továrně strávit prací snadno i 100 hodin týdně.
Čtyřicet hodin za týden se stalo normou po tvrdé práci odborů a dalších svazů a povedlo se to až kolem roku 1940. O skoro století později se nabízí další pohyb, respektive koncentrace pracovní doby právě na čtyři dny v týdnu. S takovým rozvrhem si hraje Panasonic, Kickstarter, ThredUp i další.
„Všichni pracujeme tak tvrdě, že prakticky vidíme, jak nám život utíká pod rukama,“ popisuje stav Charlotte Lockhart, spoluzakladatelka 4 Day Week Global, skupiny a iniciativy prosazující celosvětové zavedení nového pracovního rozvrhu.
Nasazení, čas a plat
Její skupina se drží pravidla „100-80-100“. Tedy toho, že pracovníci takto dosáhnou 100% produktivity v 80% čase a současně dosáhnou na 100% plat. Vzhledem k současné nutnosti využívání digitálních postupů je pro mnoho firem zkrácení doby jen otázkou zrušení několika online konferencí a lepšího využití stávající technologie.
Jiné ale potřebují kompletní překopání pracovních postupů a systémů. Jak ale Lockhart potvrzuje, úspěšné nasazení vidí ve všech oborech od pohostinství po obranné složky.
Zdravotní benefity
Pilotní studie provedené v Británii, Španělsku, Portugalsku i Jižní Africe pak ukazují, že kratší týden může pomoci proti syndromu vyhoření (nebo ho minimálně zmírnit), lépe pracovat se stresem, častěji cvičit a lépe spát.
Gábina neřeší krizi jen v Ulici. Aneta Krejčíková rozchod s partnerem tajila rok, teď přiznala i mentální kolaps
Dalším bonusem je více kvalitního a neuspěchaného času s rodinou a obecně lepší život pro všechny zúčastněné. Tyto i další průzkumy byly ovšem vedené přímo uvedenou skupinou. Nezávislé studie ukazují trochu komplexnější obrázek.
Více práce za míň času
Průzkum skupiny Gallup v roce 2022 ukázal vyšší míru únavy ve srovnání s tradiční pracovní dobou. Nejspíš to vychází ze skutečnosti, že lidé musí stejné množství práce “nacpat” do kratšího času. Lockhart přitom předkládá právě redukci vyhoření jako jeden z největších bonusů.
Přichází změna?
Jak uvádí Juliet Schor, profesorka sociologie na Boston College, není žádnou novinkou, že lidé chtějí pracovat méně. S rostoucí podporou zákonodárců i samotných zaměstnavatelů ale věří v postupnou změnu. „Před pandemií to znělo jako něco výborného, ale zcela nerealistického,“ říká Schor.
„Jakmile ale takový stav nastal, pohled na kratší dobu se změnil prakticky okamžitě. Lidé totiž byli hrozně přetížení, vystresovaní a zcela unavení. Zavést tento model ve firmách tak bylo otázkou zdravého rozumu.“
Tuzemsko?
V Česku jde o jednotlivce, průzkum Ipsos ale ukázal, že zhruba 18 % zaměstnanců má s takovým modelem nějakou zkušenost, nebo by si ho rádo otestovalo. Přínos je minimálně ve spokojenosti lidí a jejich rostoucí věrnosti k firmám ochotným to zkusit. Je to vlastně stejný pozvolný trend, jak když například IT firmy kdysi zkoušely práci z domova a podobné možnosti.
Další zajímavá témata si můžete přečíst tady.
Fantomas v Arabele nebyl jen jeden, stříbrnou masku nasadili hned dva skvělí herci
Zdroje: iRozhlas, Time, The4DayWeek
