O posmrtném životě uvažuje pravděpodobně každé náboženství nebo filozofický systém světa. Ostatně je to jeden z důvodů, proč tyto myšlenkového systémy vznikly. Svou nevyhnutelností a současně obtížnou zkoumatelností nás totiž otázka smrti neustále děsí i fascinuje zároveň.
Co po smrti?
Co se tedy stane, když zemřeme? V našem fyzickém těle se rozjede hromada procesů, až nakonec zůstane jen kostra. Naše společenské záležitosti budou minimálně z části vyřešeny podle našeho přání, tedy podle poslední vůle. Ale co vědomí, naše identita? Jednoduše se rozplyne, jako když usneme nebo sfoukneme svíčku? Nebo bude v nějaké formě pokračovat dál, ať už to znamená cokoli?
Zkušenost blízké smrti aneb Okno do Poté?
Jedním z nejstudovanějších fenoménů je tzv. zkušenost blízké smrti neboli NDE (Near Death Experience). Hlavně proto, že s těmi, kdo ji měli, se dá normálně mluvit. Je popisována jako živý prožitek posmrtné reality a zažívají ji osoby, které se dostanou do stavu klinické smrti.
NDE mívá společné rysy v prožitku jasného světla, pocitů euforie a pobytu mimo vlastní tělo. Studie z roku 2001 vydaná časopisem The Lancer analyzovala 344 pacientů, kteří si prošli srdeční zástavou. A 18 % z nich popsalo nějakou formu právě NDE.
Pohled vědy i kritiků
Dr. Sam Parnia, vedoucí vědec tohoto oboru zdůrazňuje, že se tyto prožitky projevují v době, kdy má být mozková aktivita už dávno pryč. „Při srdeční zástavě se mozek vypne obvykle během vteřin,“ podotýká a dodává: „a i tak lidé popisují naprosto jasné vědomí právě během této doby.“
Kritici namítají, že prakticky všechny NDE mohou být pouhou halucinací plynoucí z nedostatku kyslíku nebo naopak přemíry endorfinů. Nicméně studie tento pohled postupně vyvrací. Mnohé, například ta z roku 2003, rozebíraly případy, kdy jedinci zažívající NDE jasně popsali dění v místnosti.
Kvantová fyzika a hypotéza nelokální mysli
Kvantová mechanika byla revolucí v našem porozumění vesmíru, která zatřásla jeho materialistickým pojetím. Někteří fyzici proto navrhují, že naše vědomí není odkázáno jen na mozek, ale existuje jako „nelokální“ fenomén.
Pondělní Ulice: Michal se nechce stěhovat, Vlasta odchází z komory a Pavel trápí Báru
Dr. Stuart Hameroff, anesteziolog a profesor na University of Arizona, a renomovaný fyzik Sir Roger Penrose, vyvinuli poměrně kontroverzní Orch-OR teorii (Orchestrated Objective Reduction).
Podle ní je vědomí produktem kvantových procesů v mikro trubičkách uvnitř mozkových buněk. Podle Hameroffa pak může v momentě smrti tato informace existovat dále v okolním prostoru. „Když se srdce zastaví, tato informace není zničena. Rozptýlí se do kosmu a existuje možnost jejího pokračování.“ Kritici poukazují na nedostatek důkazů, roste však zájem o podobor kvantové biologie.
Informační teorie – základ vědomí?
Další přesvědčivé argumenty plynou z teorie informace. Ta ji bere jako základní kámen reality. Koncept souzní s návrhem fyzika Johna Wheelera, že základ vesmíru stojí právě na informaci.
Podle Dr. Roberta Lanzy, zastánce biocentrismu, tvoří vědomí realitu, jak ji vnímáme, místo toho, aby bylo jen vedlejším produktem mozkové aktivity. „Smrt není koncem života, ale transformací vědomí.“
I když jsou mainstreamoví vědci spíše skeptičtí, z teorie informace vzešly už mnohé provokativní otázky stran samotné povahy naší reality. A také toho, jestli může vědomí existovat nezávisle na těle.
Studie vědomí po smrti
Nedávné pokroky v možnostech resuscitace dovolily vědcům posunout hranice klinické smrti. Průkopnická práce Dr. Sama Parnii ukázala, že mozek si umí uchovat určitou míru činnosti minuty nebo dokonce hodiny poté, co srdce úplně vypne. V roce 2003 zachytil mozkové gamma vlny, spojované s vědomým myšlením, u umírajících krys.
Podobné vzorce se ovšem objevily i u lidských pacientů. „Tyto objevy ukazují na možnou fyziologickou korelaci se zvýšeným vědomím během NDE,“ uvádí vedoucí badatel Jimo Borjigin.
Záhada vzpomínek na minulé životy
Jedním z velmi debatovaných jevů je přítomnost vzpomínek na minulé životy u dětí. Existuje dokumentace více jak 2 500 případů dětí, které si pamatují, kým byly dříve. I když se objevují námitky jako sugesce nebo vložení falešných vzpomínek, hodně z případů se vzpírá jakémukoli konvenčnímu vysvětlení.
Středeční Ulice: Usmíření, konečně dobré zprávy, příprava svatby a zoufalý Hložánek
Zdroje: Anomalien, ScienceDirect
