Dokážete si představit, že se z minuty na minutu změní celý svět? Jaderný konflikt je scénář, který nechce nikdo zažít, ale ignorovat ho by mohlo být osudové. Jak se připravit a co rozhodně mít doma po ruce, abyste měli šanci takovou situaci přežít?
Zásoby vody a jídla: Jak dlouho dokážete přežít?
Voda je absolutní základ. Bez ní nevydržíte déle než pár dní. Měli byste mít doma zásobu alespoň na dva týdny – na osobu počítejte 3–4 litry vody denně. To zahrnuje nejen pití, ale i minimální hygienu a přípravu jídla. Kromě balené vody si opatřete také filtrační systémy nebo dezinfekční tablety, pokud byste museli využít další zdroje vody.
Co se týče jídla, spoléhejte na trvanlivé potraviny. Ideální jsou konzervy, sušené ovoce, ořechy nebo instantní pokrmy. Vybírejte potraviny s vysokou energetickou hodnotou, abyste získali maximum živin v co nejmenším balení. A nezapomeňte na otvírák na konzervy – bez něj vám budou zásoby k ničemu.
Co by nemělo chybět v lékárničce?
Mít lékárničku plnou obvazů je skvělé, ale bohužel to nestačí. Potřebujete také zásobu léků proti bolesti, antiseptika, teploměr a prostředky na ošetření drobných poranění. Pokud pravidelně užíváte léky, zajistěte si jejich dostatečné množství na několik týdnů až měsíců.
A co jódové tablety? Ty mohou ochránit štítnou žlázu před radioaktivním jódem, ale rozhodně je nikdy neberte preventivně. Jsou určeny pro specifické situace a jejich užití byste měli konzultovat s odborníky. Pamatujte také na dezinfekční prostředky, které jsou v prostředí s omezenými hygienickými možnostmi k nezaplacení.
Komunikační a ochranné prostředky
Při jaderném konfliktu se svět změní v jednu velkou zónu chaosu. Proto byste měli mít k dispozici rádio na baterie. Ideálně takové, které funguje i na solární pohon. Mobilní telefony a internet se totiž mohou stát nedostupnými. Pokud chcete zůstat informovaní, rádio bude nejspíš vaší jedinou spojkou s vnějším světem.
Co se týče ochrany, zásobte se respirátory (minimálně N95). Ty vás sice neochrání před radiací, ale pomohou snížit riziko inhalace radioaktivních částic. Zvažte i ochranný oděv, rukavice a brýle, které vám mohou poskytnout základní bariéru proti kontaminaci.
Nouzový úkryt: Kde se schovat, když to začne?
Nemusíte mít na zahradě hned podzemní bunkr za miliony, ale vhodný úkryt je určitě základem k přežití. Ideální je místnost bez oken, například sklep. Pokud takové místo u vás nenajdete, utěsněte okna a dveře mokrými ručníky nebo plastovou fólií, abyste minimalizovali průnik radioaktivního prachu.
Mějte připraveny deky, spacáky, teplé oblečení a baterku s náhradními bateriemi. Pamatujte, že elektrická síť může vypadnout, takže budete muset spoléhat na vlastní zdroje světla. A nezapomeňte na mapu. Když moderní technologie selžou, stará dobrá papírová mapa se stane nenahraditelnou.
Co po katastrofě: Jak se připravit na návrat ven?
Dříve či později bude potřeba vyjít z úkrytu ven. Předtím však musíte být připraveni. Můžete si pořídit kapesní Geigerův počítač, který vám pomůže měřit hladinu radiace. Vyčkejte, dokud nebude okolí bezpečné, a postupujte opatrně.
Pokud Geigerův počítač nemáte (což je asi většina běžných lidí), je zásadní zůstat v úkrytu co nejdéle. Radioaktivita po jaderném výbuchu rychle klesá – například po sedmi dnech je na pouhé jedné setině původní úrovně. Vyčkejte tedy, pokud to situace dovolí, a sledujte příznaky nebezpečného prostředí, jako je zničená vegetace, mrtvá zvířata nebo spálené stavby. Pokud musíte ven, oblékněte si co nejvíce vrstev, které zakryjí celé tělo, a dýchací cesty zakryjte vlhkým hadrem nebo respirátorem. Po návratu se ihned převlékněte, kontaminované oblečení pečlivě zlikvidujte nebo důkladně vyperte.
Venkovní pobyt by měl být co nejkratší a omezený jen na nutné úkoly, například získání vody nebo potravin. Vyhněte se oblastem s troskami a prachem, které mohou obsahovat vyšší koncentraci radioaktivních částic. Poslouchejte rádio nebo jiné informační kanály, pokud jsou dostupné, abyste zjistili, kde jsou bezpečné zóny nebo nižší hladiny radiace. I bez speciální techniky můžete díky těmto opatřením snížit riziko spojené s návratem ven.
Zdroje: FEMA, Ready.gov, CDC, CDC
