Žít více jak 100 let. Více jak 200 let, případně ještě déle. Možnost či sen, který víckrát za život proběhne hlavou asi každého člověka. Jaké dopady by však takto dlouhá životní dráha měla na naše běžné i dlouhodobé fungování? Bylo by to skutečně požehnání, nebo spíše prokletí? Bude se něco drasticky měnit, nebo jen prodlužovat stávající?
Naděje dožití
Jinak také očekávaná zbývající délka života je statistickou mírou odhadu toho, kolek let života v průměru zbývá člověku v konkrétní věkové skupině dané populace. V roce 2017 na tom byla nejlépe Austrálie, 82 let, většina Evropy i Severní Amerika. Naopak nejhůře si vedly země střední a jižní Afriky, blízký východ, někdy mezi bylo Rusko.
Období, které se prodlužuje
Ačkoli může délka života 200 let znít jak vzdálená utopie, v praxi jsme na čáře, kde se tímto směrem dlouhodobě pohybujeme. Například v období středověku byl za kmeta považován kdokoli, kdo překročil 40 let věku. Dnes je to přibližně hranice středního věku. Stejně tak penzi jako státní výplatu peněz zavedl německý kancléř Otto von Bismarck. Zavedl ji ale na hranici dožití, takže se vyplácela jen těm, kteří překonali tehdejší hranici, kdy lidé běžně umírali.
Demografie stoletých
Další nezvratnou skutečností je, že počet lidí, kteří překonají věkem jedno století, neustále roste. V ČR je dnes dle České správy sociálního zabezpečení více jak 670 lidí starších 100 let, převládají ženy a tato skupina neustále roste. Nejde přitom o jednotky, za rok se počet zvedl asi o 130 lidí.
V poslední době se stále více výzkumů navíc soustředí právě na srovnávání lékařských záznamů lidí z těchto věkových skupin ve snaze odhalit onen „tajný recept“.
Již existující trajektorie
Při úvahách o dlouhověkosti se nabízí vícero scénářů, jak by se proměnilo školství, kariéra, zdravotní péče nebo co by musel zvládnout penzijní systém. Je však nutné vzít v úvahu, že již jsme na trajektorii mířící k těmto číslům. Tím pádem by se jen postupně prodlužovaly trendy, které lze sledovat již dnes.
Dlouhá kapitola, nebo několik menších?
Klasické schéma absolvování jedné školy, dlouhodobé budování jedné kariéry a zakládání plus rozvíjení rodiny stále existuje a bude existovat nepochybně i nadále. S rostoucím věkem dožití se budou jednotlivé fáze prodlužovat, a i zarytí zastánci tohoto „jednokolejného“ života možná objeví kouzlo změny.
S kým žije půvabná Kristýna Leichtová: Její přítel je herec a režisér, mají dvě děti. Svatba kvůli ní ale nebude
Na druhé straně je pak dobrodružnější scénář více škol, více kariér, případně kombinace s podnikáním. Nicméně i dnes začínají lidé podnikat v polovině středního věku nebo dokonce až v penzi. A knihy o osobním rozvoji dokonce radí, že člověk by měl udělat kariérní změnu jednou za cca 3-5 let.
Posune nás AI?
Civilizace vždycky jednou za čas narazí na něco, co ji výrazně posune dopředu. Umělá inteligence už ukázala svoje dovednosti napříč obory, kterýžto trend bude pokračovat. Ono totiž v zásadě není cesty zpět, protože tohohle digitálního „čertíka“ už do krabičky nikdo nevrátí. A dlouhověkost bude nepochybně jedním úkolů, který ty jedničky a nuly dostanou.
Co vidět v Beskydech? Nejhezčí místa pro výlet s dětmi i sami. Zapadlé skanzeny, rozhledny i místo, kde končí Česko
Zdroje: Youtube, Wikipedia, StoPlusJednicka, Radio
