Ve vyšší atmosféře nad slavnými pyramidami v Gíze se objevilo něco neobvyklého. Konkrétně plazmová bublina. Nejde o žádný sci-fi trik, ale realitu. A ze vzdálenosti skoro 8 000 kilometrů ji zachytili čínští vědci. Plazmová bublina je horká kapsa přehřátého plynu, která se v nízkých zeměpisných šířkách tvoří obvykle po západu slunce.
Hrozba nad zemí
Bubliny mohou narůst až do velikosti stovek kilometrů, přičemž značně ovlivňují satelitní komunikaci i navigaci pomocí GPS. Jejich chápání námi není dosud takové, jak bychom si přáli. Jev zachytil radarový systém na ostrově Chaj-nan v Jihočínském moři, kde Číňané postavili LARID radar.
Jde o technologii Low Latitude long Range ionospheric Radar, tedy právě zařízení na dálkové sledování atmosférických nepravidelností. Běžným radarům dělá vlivem zakřivení Země problém detekce cílů nad horizontem. LARID ale tohle překonává vysíláním vysoce výkonných elektromagnetických vln, které se odráží mezi zemí a ionosférou.
Bublina není průlom
Detekce tohoto aparátu dosahuje až 9 600 kilometrů. Jeho výkon se přitom prudce zlepšuje a za posledního půl roku se tento dosah ztrojnásobil. To je vlastně hlavní obsah této události, nikoli samotná bublina nad Egyptem. Nad touto oblastí se plazmových bublin formují každý rok desítky, zásadní je právě místo pozorování.
Běžně se totiž tato sledování provádí z vesmíru, aby vědci získali globální pohled. Nejvzdálenější ozvěny vln byly zachyceny ze severní Afriky a centrálního Pacifiku. Signály radaru dovolují krom obrovské vzdálenosti vysoké detaily i monitoring v reálném čase.
Proč jde o riziko?
Plazmovou bublinu způsobuje náhlý úbytek nabitých částic v atmosféře, jde tak vlastně o velmi prudké prázdné místo. Právě jejich absence může pak narušit satelitní a další komunikaci, na kterou lidstvo dnes spoléhá prakticky ve všem. Bádání z roku 2024 ukázalo, že velmi náchylné jsou hlavně systémy letadel, které to svádí k narušení kurzu.
Věc prostoru i sezóny
Výskyt bublin podléhá hodně sezónnímu počasí, na rozdíl od něho má svůj vliv také sluneční aktivita. Je to nakonec vlastně “jen” vesmírné počasí. Analýzy tak ukazují, že v čase před půlnocí jsou zvláště časté nad Jižní Amerikou a Atlantikem, kde frekvence dosahovala vrcholu. S vysokou aktivitou se experti setkali také na jihovýchodě Asie během rovnodennosti.
Globální radarová síť
„Výsledky poskytují smysluplný pohled na budoucnost budování sítě OTH (Over The Horizon) radarů v nízkých zeměpisných šířkách, která se skládá ze tří až čtyř OTH radarů a mohla by mít schopnost získat globální EPB v reálném čase,” uvedli vědci podle IFLScience ve svém závěru. Rostoucí dosah LARIDu je tak dobrou zprávou pro rozvoj meteorologie.
Libor Bouček má vysněné luxusní bydlení. Mezonet s výhledem na Prahu a víkendová vila u Orlíku
Zdroje: IFLScience, Fonetech, ScienceDirect, LiveScience
