Obecné povědomí o mobilních telefonech a jejich dostupnost přišly až koncem devadesátek. Samotný prapočátek ale začal v Česku už v roce 1991, tedy „chvilku“ po sametové revoluci. Když jste tehdy měli štěstí, potkali jste na ulici podivného chlapíka v saku s kufříkem. A ten mu začal zvonit.
Zázrak jménem NMT
V tomto roce totiž Eurotel (dnešní O2), spustil NMT síť se třemi základnami a nabídkou tarifů i telefonů. No, telefonů. Vypadalo to jako armádní telefony z filmů, protože součástí byl kufřík s baterií a dalšími prvky. Jak správně uvádí web DSL, tehdy byl zázrakem pouhý příjem hovoru nebo jeho uskutečnění. Mobil byl prostě pohyblivá pevná linka. „Nedá se mluvit o přenosných, ale spíš převozných telefonech,“ podotýká Jaroslav Svoboda z Katedry telekomunikační techniky ČVUT.
Eurotel Praha dostal licenci na NMT síť ve frekvenci 450 Mhz a provozoval ji až do roku 2006. Doslovné kufříkové telefony se postupně zaoblily do „cihel“, které se už začaly rozšiřovat. Výdrž baterie byla sotva den, přístroj neukazoval ani volajícího, ani nedovoloval „smskování“. Platilo se jak za volání, tak za příjem. Hrozně předpotopní, co?
Digitální revoluce
Skutečný zlom přišel v létě, 1. července roku 1996. Eurotel totiž spustil digitální síť GSM. Netrvalo dlouho a objevila se také konkurence, slavný Paegas od Radiomobilu. Dle MobileNetu se stále platilo za aktivaci, stála ale už „jen“ tisíce. Minuta hovoru byla za šílených 10 Kč, nejlevnější tarify byly za sedm set korun.
Právě vynoření se nových operátorů začalo ale tlačit ceny dolů tím nejpřirozenějším nástrojem ekonomiky – konkurencí o zákazníka. Prudce proto také narostl počet uživatelů, z dřívějších 50 tisíc na 200 tisíc za pouhý rok. Konkurenční Paegas ale tehdy prohrával, protože dle SeznamZpráv neměl s tímto trhem zkušenosti. Už ke konci dekády ale začal náskok Eurotelu stahovat. V roce 2000 uzavřel trojici Český mobil a jeho Oskar, dnes Vodafone.
Přicházejí předplacenky
Revoluce jak v technologii, tak hlavně v dostupnosti, přišla s předplacenými kartami. Rozvoj Twist a Go karet znamenal rozšíření přístrojů mezi běžné obyvatelstvo, i když ještě rozhodně nešlo o levnou záležitost. I když nám dnes zní karta na 400 Kč s pořizovací cenou 1 990 Kč od Paegasu jako levná věc, tehdy to byly horentní sumy.
Modely jako Alcatel One Touch Club stály v sadě Twist necelých pět tisíc. Barevné nebo aspoň větší displeje byly ještě hudbou budoucnosti. První GSM modely měly jen 1-2 řádky textu, grafické ikony přinesla až legendární Nokia 5110. U tehdejších mobilů byla navíc neodmyslitelná anténka. Když se objevila Nokia 3210 s první integrovanou, lidé šíleli jak u pátého dílu Harryho Pottera.
Mateřství naruby: Vanda z Ulice nezvládá péči o dceru, Luděk překvapí nečekanou proměnou
Pilíře dneška
Kolibřík Motorola StarTac byl pro každého splněným dnem drobného telefonu bez boulení každé kapsy. Minimalistické kousky zvládal celkem Ericsson. Siemens S10 nabídl jako první barevný displej, tehdy úžasné čtyři barvy. Kdokoli jej vlastnil, byl skutečně „borec“. Kulturní revoluce přišla s Matrixem, po kterém velmi vzrostl prodej Nokie 7110 a 8110 s vystřelovacím flipem.
Dnes nám tento vývoj připadá jako pravěk zahalený v mlhách vysokých cen a absenci dnes běžných služeb i výbavy. Šlo však o základy, na kterých stojí dnešní mobilní internet, aplikace, chytré telefony a cokoli dalšího. Právě „cihlám“ tak vděčíme za dnešní placky a neustálou konektivitu.
Z korporátu do katedrály. Radka Krejčí vyměnila svět módy za vedení farnosti
Zdroje: autor, DSL, MobileNet, Youtube, SeznamZpravy
