Chorvatské moře skrývá novou hrozbu. Turisty děsí krásná, ale nebezpečná ryba

Na pohled vypadá jako exotická krasavice z akvária, ale dotek s ní si člověk zapamatuje na celý život. Perutýn ďábelský, původem z Indo-Pacifiku, už dávno neplave jen mezi korály v tropech. Během posledního roku si zamiloval chorvatské pobřeží – a jeho přítomnost tu není vůbec vítaná.

Z tropických vod se dostal do Středozemního moře skrze Suez a už v roce 2019 si udělal první výlet do Jadranu. Jenže tehdy šlo o vzácnost, kuriozitu. Teď? Vědci z Institutu pro oceánografii a rybolov v chorvatském Splitu zaevidovali během pouhých sedmi měsíců hned 122 případů jeho výskytu. Drtivá většina z nich díky všímavosti rekreačních potápěčů a fanoušků mořské fauny na sociálních sítích.

„Zprávy nám chodily hlavně z okolí ostrovů Lastovo a Vis, ale záznamy máme i z Korčuly, Hvaru, Dubrovníku nebo z úžiny mezi Bračem a Šoltou,“ shrnul výzkumný tým. A upozorňuje, že většina pozorování pochází z hloubek do 15 metrů – tedy z míst, kam si Češi chodí v Chorvatsku zaplavat nebo šnorchlovat s dětmi.

Perutýn má dvanáct až třináct jedovatých ostnů, které vypadají jako ozdobné peří, ale působí jako injekční jehla s bolestivým překvapením. Bodnutí vyvolává prudkou, pálivou bolest, někdy i horečku, nevolnost, ochrnutí prstů nebo problémy s dýcháním.

Chorvatští lékaři doporučují místo kontaktu ponořit do horké vody – ideálně mezi 40 a 45 °C – na půl až jednu a půl hodiny. Pozor ale, ať si nepřihodíte popáleninu. Jed perutýna je totiž termolabilní, takže teplo pomáhá jeho účinky oslabit.

Kromě toho, že může zkazit dovolenou, je perutýn nebezpečný i pro samotné moře. Živí se malými rybami a korýši, a když jich je hodně, pod hladinou začne mizet rovnováha. Problém je, že v Jadranu nemá přirozeného nepřítele – ryby, které by si na něm mohly pochutnat, jako jsou kanici nebo chobotnice, už samy čelí velkému rybářskému tlaku.

Co s tím? Odborníci navrhují regulovaný lov, hlavně v chráněných mořských oblastech. A taky větší podporu jeho konzumace – maso perutýna je chutné a lze ho připravit na sto způsobů, třeba na grilu nebo v rybí polévce.

Perutýn je tak jedním z mála případů, kdy „sežrat vetřelce“ dává ekologický smysl. A pokud se s ním letos potkáte při potápění v Chorvatsku, tak raději foťte z bezpečné vzdálenosti. A při dotyku – rovnou k doktorovi.

Zdroje: Acta, Institut za oceanografiju i ribarstvo