České domácnosti mají v zimě jeden zlozvyk, který sousedy za západní hranicí přivádí k šílenství. Poloha okenní kliky směrem nahoru, tedy takzvaná ventilačka, je v našich končinách standardem pro přísun čerstvého vzduchu. Němci na to jdou jinak. Jejich technika větrání zvaná Stoßlüften dokáže vyměnit vzduch v místnosti za pět minut, aniž by vychladly stěny. Ušetříte díky tomu nemalé peníze za vytápění a definitivně se zbavíte rizika plísní.
Národní posedlost průvanem
Pohled na německé sídliště nebo zástavbu rodinných domů v lednu nabízí specifický úkaz. Okna se tam neotvírají jen na ventilačku. Ráno a večer se otevřou dokořán. Celá křídla letí do prostoru a vytvářejí v bytě řízený průvan. Tento rituál má v němčině vlastní sloveso. Stoßlüften znamená nárazové větrání a pro mnoho Němců je to téměř náboženství, které je zakotveno i v nájemních smlouvách. Pronajímatel může nájemníka dokonce sankcionovat, pokud nevětrá správně a v bytě vznikne plíseň.
Česká praxe je často opačná. Necháváme okno na mikroventilaci nebo vyklopené celé hodiny. Máme pocit, že se vzduch příjemně a plynule mění. To je ovšem omyl, který nás stojí peníze. Při tomto způsobu větrání dochází k minimální výměně vydýchaného vzduchu za čerstvý. Místo toho pouze uniká cenné teplo, které stoupá k horní hraně okna a mizí v nenávratnu.
Německý přístup vyžaduje disciplínu. Spočívá v úplném otevření oken na pět až deset minut. Ideálně se kombinuje s takzvaným Querlüften, tedy křížovým větráním, kdy otevřete okna na protilehlých stranách bytu. Vzniklý průvan doslova vytlačí starou vzduchovou hmotu ven a nahradí ji novou. To vše v řádu minut.
Fyzika na straně úspor
Rozdíl mezi českou ventilačkou a německým nárazem je čistě fyzikální. Vzduch má velmi malou tepelnou kapacitu. Když ho v místnosti rychle vyměníte, nový studený vzduch se ohřeje téměř okamžitě od naakumulovaného tepla ve stěnách, nábytku a podlaze. Teplota v místnosti se vrátí na původní hodnotu do několika minut po zavření okna. Kotel nebo topení nemusí jet na plný výkon dlouhé hodiny.
Při dlouhodobém vyklopení okna naopak dochází k prochladnutí ostění kolem okenního rámu. Stěny v okolí okna ztratí svou naakumulovanou energii. Když okno konečně zavřete, trvá hodiny, než se zdi znovu prohřejí. Studené zdi navíc fungují jako magnet na vzdušnou vlhkost. Právě v rozích u oken pak vznikají ideální podmínky pro růst plísní, protože se tam sráží voda.
Peníze vyhozené oknem
Energetická krize v posledních letech naučila Evropany počítat každou kilowatthodinu. Odborníci na energetiku se shodují, že styl větrání má na roční vyúčtování zásadní vliv. Pokud máte v zimě permanentně pootevřenou ventilačku, topíte doslova pánubohu do oken. Termostatické hlavice na radiátorech reagují na proud studeného vzduchu z okna tím, že otevřou ventil naplno. Topení tak běží na maximum, ale teplo okamžitě mizí ven.
„Trvale vyklopená okna jsou největší chybou. Teplo uniká nevyužitě ven a stěny kolem okna se ochlazují,“ řekl energetický poradce Martin Brandis pro německý magazín Spiegel.
Důležitou součástí metody Stoßlüften je proto manipulace s topením. Před otevřením oken je nutné termostatické hlavice stáhnout na nulu. Teprve když radiátor přestane hřát, otevírají se okna. Po pěti minutách intenzivního průvanu se okna zavřou a hlavice se vrátí na původní polohu. Vzduch je čerstvý, suchý a rychle se ohřeje.
Češi se často bojí, že jim při dokořán otevřeném okně zmrzne byt. Opak je pravdou. Byt prochladne mnohem více, pokud na něj necháte působit studený vzduch z pootevřené ventilačky hodinu, než když ho vystavíte ledovému šoku na pět minut. Zdi si teplotu udrží. Je to stejný princip, jako když na chvíli otevřete dveře od vyhřáté trouby. Teplota uvnitř sice klesne, ale jakmile dvířka zavřete, kovové stěny trouby vzduch uvnitř okamžitě zase ohřejí.
Vlhkost jako tichý nepřítel
Kromě úspory peněz řeší německá metoda i kvalitu vnitřního prostředí. V zimě trávíme v interiérech většinu času. Čtyřčlenná rodina dokáže dýcháním, vařením, sušením prádla a sprchováním vyprodukovat denně až deset litrů vody ve formě páry. Tato vlhkost se musí dostat ven. Pokud zůstává uvnitř, vsakuje se do omítek a nábytku. Studený venkovní vzduch, který se při nárazovém větrání dostane dovnitř, je po ohřátí velmi suchý. Dokáže do sebe absorbovat vlhkost z bytu mnohem efektivněji než vzduch, který se jen líně mísí u pootevřeného okna. Správným větráním tak v podstatě vysoušíte stavbu.
Další tipy do domácnosti naleznete ZDE.
