Sociálními sítěmi i některými tuzemskými weby se šíří další „zaručený“ trik, jak vyzrát na drahé energie. Tentokrát pochází z Finska a k jeho realizaci stačí obyčejná PET lahev, voda a kuchyňská sůl. Fyzikální zákony však zůstávají neúprosné a realita v českých obývácích může být nakonec úplně jiná, než slibují virální videa.
Finský zázrak v české praxi
Princip tohoto triku, který v posledních týdnech zaplavil evropské i české sociální sítě, působí na první pohled geniálně jednoduše. Do plastové nebo skleněné lahve se nalije voda, přidá se sůl a nádoba se postaví na rozpálený radiátor. Zastánci této metody tvrdí, že slaná voda dokáže teplo akumulovat lépe než ta obyčejná a následně ho do místnosti uvolňuje postupně, i když topení vychladne.
Slibují si od toho stabilnější teplotu v místnosti a tím pádem nižší účty za plyn či elektřinu. Celý koncept stojí na myšlence, že lahev funguje jako malý tepelný akumulátor. Lidé tak v dobré víře obkládají svá topná tělesa lahvemi v naději, že obelstí faktury od dodavatelů energií.
Realita je ovšem pro peněženku méně příznivá. Přidaná lahev na radiátoru sice teplo naakumuluje, ale pouze to, které si sama odebere z topného tělesa. Žádnou energii navíc nevytvoří. V horším případě může dokonce bránit přirozenému proudění vzduchu, takzvané konvekci, čímž se vytápění místnosti naopak zpomalí.
Fyzikální zákony nelze ošálit
Odborníci se na tento trend dívají se značnou skepsí a upozorňují na základní termodynamické principy. Lahev s vodou se sice zahřeje, ale teplo do prostoru uvolňuje velmi pomalu a v zanedbatelném množství vzhledem k objemu vzduchu v průměrném obývacím pokoji.
Německá média, která se tomuto fenoménu věnovala, přinesla jasné stanovisko. „Dodatečný zásobník nevytváří žádné nové teplo, pouze ho časově posouvá. Pro energetickou bilanci je rozhodující součet potřebného tepla, nikoli to, kde je krátkodobě vázáno,“ uvedl k tématu server Focus.de.
Vliv soli na tepelnou kapacitu vody je v tomto měřítku naprosto zanedbatelný. I kdyby lahev hřála o pár minut déle než samotný radiátor, na celkovou teplotu v místnosti to nebude mít měřitelný dopad. Zázračné úspory se tedy nekonají a jedná se o klasický mýtus, který těží z neznalosti fyziky.
Vlhkost jako cena útěchy
Jediný skutečný efekt, který může nádoba s vodou na topení přinést, souvisí s vlhkostí vzduchu, nikoli s teplotou. Pokud je nádoba otevřená, voda se odpařuje a zvlhčuje suchý vzduch v bytě. To může pocitově zvýšit tepelný komfort, protože vlhčí vzduch vnímá lidské tělo jako teplejší.
Ani zde však nelze čekat zázraky od jedné malé misky či lahve. Jak upozorňují experti na vnitřní klima, jedna nádoba situaci nezachrání. Ta se nedá vyřešit jednou miskou u okna, i když to zní lákavě.
Pro skutečnou úsporu nákladů tak stále platí osvědčené, byť nudné metody. Odvzdušnění radiátorů, správné těsnění oken a nestavění nábytku před topná tělesa udělají pro rodinný rozpočet mnohem více práce než armáda lahví se slanou vodou.
Další tipy do domácnosti naleznete ZDE.
