Obchodní řetězce nejsou charitativní organizace a jejich cílem je prodat i to, co už má své nejlepší dny dávno za sebou. Spotřebitelé si v košíku často odnášejí domů místo kvalitní svaloviny jen napuštěnou vodu a chemicky upravené polotovary. Stačí k tomu správné nasvícení, trocha psychologie a legislativní kličky. Realita na talíři pak bývá trpká a peněženka zbytečně prázdná.
Světla, která lžou do očí
V oddělení masa všechno hraje sytými, teplými barvami. Není to náhoda. Supermarkety instalují do chladicích boxů speciální zářivky s červeným spektrem, které fungují jako okamžitý make-up pro jakýkoliv kus masa. Pod tímto světlem vypadá i oschlá roštěná jako prémiový kousek z mladého býčka. Jakmile se však balíček vytáhne na denní světlo, kouzlo zmizí a zůstane jen šedivá realita.
Je to psychologická hra. Lidský mozek má zafixováno, že červená barva signalizuje čerstvost. Pokud chce zákazník vidět pravou tvář kupovaného produktu, je nutné vzít balíček a poodejít s ním kousek dál, ideálně pod neutrální osvětlení v uličce. Rozdíl bývá propastný a leckdy odradí od koupě zkaženého zboží.
Dalším trikem, který drží barvu i tam, kde by už dávno neměla být, je dusitanová sůl. Najdete ji v šunkách, párcích i uzeném mase pod kódem E250. Maso si díky ní drží růžový nádech, i když už není nejčerstvější. Problém spočívá v tom, že dusitany se v těle mohou měnit na nitrosaminy, které jsou považovány za karcinogenní. Při denní konzumaci uzenin tak lidé dobrovolně hazardují se zdravím.
Voda za cenu zlata
Největší byznys se ale dělá s vodou. Prodejci maso často „vylepšují“ injektáží vody se solí a stabilizátory. Svalovina tekutinu nasákne jako houba, a u pokladny se tak platí stovky korun za obyčejnou vodu z kohoutku. Maso na pánvi následně prská, zmenší se na polovinu a místo pečení se začne dusit ve vlastní šťávě.
Pozná se to poměrně snadno. Pokud se povrch masa v regálu nepřirozeně leskne nebo je balíček na dotek blátivý a plave v tekutině, signalizuje to problém. Takové maso nemá s kvalitou nic společného.
Voda se však netýká jen syrového masa. Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) pravidelně naráží na ošizené výrobky. „Potravinářská inspekce zjistila v tržní síti masné konzervy z dovozu falšované sníženým obsahem masa a s nedeklarovaným alergenem,“ uvedli inspektoři ve své zprávě z prosince 2025. Zákazník v takovém případě platí za maso, které v konzervě vůbec není.
Česká vlajka na polském mase
Vlastenectví prodává a marketéři to moc dobře vědí. Velké nápisy „Vyrobeno v České republice“ nebo „Česká kvalita“ často znamenají jediné: maso bylo v tuzemsku pouze zabaleno nebo zpracováno. Zvíře mohlo vyrůst v Polsku, poraženo bylo v Německu a v Česku dostalo jen etiketu a plastovou vaničku.
Legislativa tento postup umožňuje. Pokud chce nakupující skutečně české maso, je nutné hledat na etiketě přesnou formulaci „Chov v: Česká republika“ a „Porážka v: Česká republika“. Všechno ostatní je jen hra se slovíčky. K tomu se přidávají idylické obrázky na obalech. Zelené louky, šťastné krávy a malé rodinné farmy. Realita průmyslových velkochovů, odkud většina supermarketového masa pochází, je těmto obrázkům na hony vzdálená.
Zrádná může být i „ochranná atmosféra“. Jde o směs plynů, která udrží maso vizuálně krásné mnohem déle, než by vydrželo na vzduchu. Maso pod fólií vypadá čerstvě, ale procesy stárnutí uvnitř běží dál. Po roztržení obalu doma v kuchyni tak může překvapit odér, který pod plynem nebyl cítit.
Inspekce v akci: Hnijící kuřata a salmonela
Situace na českém trhu se nelepší, spíše naopak. Státní zemědělská a potravinářská inspekce v posledních měsících odhaluje jedno pochybení za druhým. Nejde přitom jen o malé prodejce, problémy mají i giganti. Opakovaně se objevují varování před salmonelou v mletém mase ze zahraničí.
Ještě hůře dopadají kontroly zaměřené na čerstvost. Není výjimkou, že inspektoři narazí na maso, které vykazuje známky kažení, ačkoliv má ještě platné datum spotřeby. „U potraviny byl zjištěn nakyslý zápach po kažení a výskyt bílé kolonie plísně viditelné pouhým okem na povrchu potraviny,“ popisují inspektoři jeden z častých nálezů. Spoléhat se jen na datum na obalu je tedy sázka do loterie. Důvěra v řetězce se v tomto ohledu nevyplácí a jedinou obranou zůstává vlastní úsudek a pečlivá kontrola zboží přímo v prodejně.
Další tipy do domácnosti naleznete ZDE.
