V minulosti i současnosti se můžeme pochlubit mnoha vynikajícími specialisty z vědeckých oborů, tím pádem také vynálezy. Silonky nebo měkké kontaktní čočky Otta Witchterleho si vybaví asi každý. Světu jsme však přispěli ve více směrech, než se může zdát. Většinou pozitivně, občas jsme obohatili i prostředí, které má na svědomí smrt.
Kontaktní čočky
Ještě, než přišel na scénu Otto Wichterle, byl u nás světovou osobností opat Gregor Mendel, který objevil základy genetiky. Jak už ale sloveso napovídá, jedná se spíš o objevitele. Prvním vynálezcem v pravém slova smyslu je tak chemik Otto Wichterle. Ačkoli mu komunistický režim zrovna moc nepřál, sestrojil v roce 1961 první přístroj na výrobu měkkých kontaktních čoček.
Krásnou okolností je, že k tomu posloužila dodnes existující dětská stavebnice Merkur a pohon pomocí dynama z jízdního kola. Na této sestavě jich Wichterle vyrobil na 5 000 a zcela použitelných. Wichterle je také vynálezcem umělého vlákna silonu.
Elektrická tramvaj
František Křižík sklidil na světové výstavě v Paříži v roce 1881 obrovský úspěch se svou obloukovou lampou. O dekádu později pak v Praze předvedl první kompletně elektrickou tramvaj. Jednalo se o trasu z Letné na Výstaviště, na kterém současně vznikla proslulá světelná fontána.
Přes mnohé Křižíkovy úspěchy se jeho oblouková lampa neprosadila, svět dal totiž přednost střídavému proudu, zatímco Křižík pracoval se stejnosměrným.
Hlubotisk
Nepříliš známým počinem je grafická technika hlubotisku pocházející od malíře Karla Klíče. První koncept vznikl roku 1878, zdokonalen byl o 12 let později v podobě hlubotiskové rotačky. Někdy se jí odborně říká také klíčotypie.
Kostka cukru
Tohle snad ani nezní jako vynález, jde však také o český celosvětový úspěch. Globálně se totiž nejčastější sladidlo vyrábělo v homolích. Tedy jakýchsi kuželech vážících cca půl kilogramu. Teprve doma je hospodyně sekaly na menší kousky, kterými se sladilo.
Kolik berou čeští herci a herečky: Seriály jim sypou statisíce, v divadle živoří
V roce 1841 se ale, alespoň podle historek, poranila při takovém sekání choť ředitele cukrovaru v Dačicích. Manžel dostal patřičně vynadáno se slovy, že kdyby za něco stál, už s tím něco dávno udělal. Továrník proto nechal rychle vyrobit „pokusné“ kostky cukru. Tvar i množství se okamžitě staly hitem, za dva roky byla zahájena velkovýroba. „Kostkový cukr se rozšířil do celého světa během několika let,“ řekl Deníku Martin Rychlík, ředitel muzea v Dačicích. Tam je také pomník kostky cukru – jedna z nejdivnějších soch světa.
Válka a narkotika
Zcela pravdivě se říká, že dvěma největšími motory lidského pokroku jsou lety do vesmíru a válka. NASA v rámci řešení vesmírných operací vytvořila spoustu postupů a materiálů, které dnes používají například sportovci nebo hasiči. Češti pak dali světu i plastickou trhavinu semtex. Je populární po celém světě, bohužel včetně teroristických akcí s mnoha mrtvými.
Zlaté české ručičky pak bohužel obohatily i svět drog, konkrétně jednoduchým postupem výroby pervitinu.
Bleskosvod
Dnes se pro tuto konstrukci používá hlavně termín hromosvod, bleskosvod můžete slyšet spíš u starších generací a vzácně. První svého druhu umístil Prokop Diviš na zahradě v Příměticích u Znojma už v roce 1754. Byla však spíš terčem posměchu, během sucha na jaře 1760 byl bleskosvod stržen. Funkční kus tak použil ve stejném roce Benjamin Franklin v USA, který je za jeho původce považován.
