„Pracujeme tu s něčím, co se na téhle planetě ještě nikdy nestalo.“ Takhle shrnul Jared Harris jako Valerij Legasov situaci Černobylu ve špičkové minisérii Černobyl od HBO. A měl pravdu. Dne 26. dubna letošního roku uběhlo od této tragédie přesně 39 let. Exploze v elektrárně tehdy vedla ke vzniku oblaku, který zasáhl skoro celou Evropy. Včetně nás.
Opravdu město duchů?
Úřady musely postupně evakuovat nejen blízké okolí, ale i dvacetitisícový Pripjať. Tomu se od té doby přezdívalo „město duchů“, což ale neodpovídá skutečnosti. Do radioaktivní zóny se totiž už před dlouhým časem vrátil život, minimálně fauna a vegetace. Důvod je vlastně hrozně jednoduchý – absence lidských zásahů.
Černobyl jako atrakce
Ještě před vypuknutím ruské invaze na Ukrajinu vydávaly tisíce turistů bažících po dobrodružství. Přímo v blízkosti reaktoru byla radiace samozřejmě tak silná, že mohla člověka snadno zabít. Uzavřené zóny pak vyžadovaly průvodce, ale navštívit je šlo. Místo tak doteď obývá hlavně několik starousedlíků, a také řada zvířat.
Někoho tak může překvapit, že se u Černobylu velmi daří losům, jelenům, kancům nebo vlkům. Nejde ale o žádnou zmutovanou faunu se svítícíma očima. Radiace tu vytvořila přirozenou přírodní rezervaci. Pravda, v minulosti bylo nepochybně několik generací zvířat, která byla těžce znetvořena. To je ale přírodní očistný mechanismus, po kterém se tu další kusy „zajely“.
Různé výsledky výzkumů
Protože je oblast dlouhodobě pečlivě sledována řadou expertů, máme dost informací o dopadech radioaktivního spadu na veškeré prostředí. Bádání ovšem přinesla trochu rozporuplné výsledky. Podle jednoho směru fauna utrpěla, druhý vyzdvihuje právě onen vznik rezervace. Tento pohled zastává třeba ekolog Michael Byrne z Missourské univerzity.
Kupříkladu populace vlků je tady asi sedmkrát větší než v přilehlých oblastech. Badatelé očekávají jejich postupné rozšiřování do dalších regionů. Jednoduše proto, že „revír“ pojme jen určitý počet těchto predátorů.
Produkce energie trvá
Prostory samotného 4. bloku jsou pochopitelně komukoli nepovolanému neprodyšně uzavřeny. Pracovníci v ochranných oblecích, lidově „atombordelech“ tu dělají krátké obhlídky a kontrolují stav. Samotná elektrárna ale stále žije, dokonce víc než dřív. Třeba už u zastávky autobusu to vypadá až podezřele normálně.
Návrat do budoucnosti slaví 40 let: Co kultovní film správně předpověděl o budoucnosti a co naštěstí ne
I když je okolí stále do nějaké míry zamořeno, kontrolovaný pobyt je možný, takže se tu normálně pohybují pracovníci. Místo jaderných bloků se totiž Černobyl ukazuje jako ideální místo pro solární panely, respektive přímo velkou solární elektrárnu. Místo má dost prostoru, energetickou síť a veškerou infrastrukturu. Nic tedy nebránilo změnit způsob. Přestože je slunných dnů méně, provoz tohoto typu se tu stále vyplatí.
Slavný sarkofág
Krátce po havárii zakryl čtvrtý blok železobetonový „sarkofág“, který byl už několikrát obnoven či doplněn. První byl totiž hodně provizorní, protože bylo potřeba něco “hodně rychle”. Po letech pak přišla obloukovitá konstrukce za 2,1 miliardy eur, na financování se podílela prakticky celá EU včetně Česka.
Poklop je 150 metrů dlouhý, 260 metrů široký a 105 metrů vysoký. Stavěl se na místě, na blok se pak nasunul – největší radiace je totiž přímo nad budovou. Tato akce proběhla v roce 2016, pak se pracovalo na hermetickém uzavření.
Oblast je ovšem silně poznamenána na stovky let. Je však otázkou, jestli toužit po „normálnosti“ této lokality. Je totiž věčným mementem něčeho, co už se na této planetě nesmí opakovat.
Kde se u nás žije nejlépe: Turnov, Luhačovice či Tišnov. Nejhůře v Podbořanech, Karviné či Teplicích. A co Praha a Brno
Zdroje: Zive, RadioBlanik, EuroZpravy, CSFD
