Březen otevírá brány nové zahradnické sezoně a plní okenní parapety plastovými kelímky se zeminou. Jak se ale vyznat v tom, které plodiny vyžadují vyhřátý byt a které druhy bez potíží zvládnou pobyt v chladné hlíně venku na zahradě? Promyšlený výsevní postup přinese jistotu pěstitelského úspěchu a zajistí plné košíky čerstvé zeleniny. Proto jsme se zeptali zkušené zahradnice.
Teplomilné sazenice
Rajčata, papriky, chilli papričky a lilky patří mezi milovníky tepla a slunečních paprsků, proto jejich výsev probíhá výhradně v bezpečí domova při stálé teplotě okolo pětadvaceti stupňů Celsia. Jakmile semínka vyklíčí a objeví se první lístky, vyžadují malé sazeničky mírné ochlazení. Tento šikovný trik udrží jejich nízký a kompaktní tvar a pomůže vytvořit opravdu silný a stabilní stonek.
„Okenní parapety poskytují teplomilné zelenině ideální startovací podmínky pro bohatou úrodu, není ale vhodné je dávat rovnou na radiátor“ říká zahradnice Petra Malá. Stejnou pokojovou péči vyžaduje také brokolice, květák, hlávkový salát nebo kedlubny. Brzký výsev v plastových kelímcích urychlí celkový vývoj košťálové zeleniny a přinese o několik týdnů dřívější sklizeň. Dostatek denního světla a jemné rosení půdy tvoří absolutní základ úspěchu.
Venkovní otužilci
Jarní chladné počasí snesou například ředkvičky, špenát nebo rané odrůdy mrkve. Tato kořenová a listová zelenina zvládá přímý výsev do venkovní půdy okamžitě po odeznění nočních mrazů. K těmto plodinám se přidává i hrášek. Ten navíc funguje jako přírodní hnojivo a obohacuje hlínu o velmi prospěšný dusík.
Co lze tedy dle zahradnice s klidem vysadit rovnou na záhon?
- Ředkvičky : Jsou odolné vůči chladu a klíčí i při nízkých teplotách.
- Hrách : Rané odrůdy lze vysévat přímo do záhonu od března.
- Špenát : Snáší chladné teploty, a proto se dá vysít brzy.
- Mrkev : Rané odrůdy mrkve lze vysévat venku od března. Pro nepřetržitou sklizeň lze setí opakovat každé dva až tři týdny.
- Petržel : Semena této dvouleté rostliny lze vysévat přímo do záhonu od března.
- Bylinky : Petržel, pažitka, kopr a kerblík se již mohou vysévat venku. Na středomořské bylinky je ještě příliš brzy.
- Cibule : Cibule zasetá dříve roste pomaleji, ale často je odolnější a má delší trvanlivost.
- Pastinák : Pastinák vyžaduje trochu trpělivosti; klíčení trvá déle než mrkev.
Voňavé bylinky
Středomořské poklady typu bazalky, oregana nebo tymiánu potřebují v prvních jarních týdnech maximální péči. Semínka těchto aromatických bylinek patří do mělkých květináčů hezky do tepla obývacího pokoje. Teprve po pořádném zesílení a vytvoření bohatého kořenového systému zvládnou tyto rostliny finální přesun na venkovní stanoviště. Umírněná zálivka v domácím prostředí navíc udržuje jejich kořeny ve skvělé a pevné kondici.
Odolnější druhy jako heřmánek nebo klasická pažitka rostou spolehlivě po vysetí rovnou do venkovního záhonu. „Pečlivý odhad potřeb jednotlivých rostlin zaručí v létě košaté a nádherně voňavé bylinkové záhony,“ dodala zahradnice. Každá bylinka vyžaduje specifický přístup ke složení pěstebního substrátu. Většina z nich silně preferuje lehčí a velmi dobře propustnou půdu pro rychlý růst.
Barevná okrasa
Příprava letních záhonů plných květin začíná rovněž začátkem března. Nádherné astry a okrasné pivoňky vyžadují opatrný výsev do malých truhlíků v teple lidského obydlí. Slunečnice nebo divoké máky naopak rostou nejlépe po vysetí přímo na finální slunné místo v okrasné části zahrady. „Květinové záhony potřebují pečlivé plánování už v březnu, pozdní výsev znamená slabé kvetení,“ potvrdila zahradnice.
Další články na téma zahrada.
